Soumračnem věku/Rozednění duše

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Rozednění duše
Autor: Antonín Sova
Zdroj: Sova, Antonín, Dílo Antonína Sovy svazek II. - Vybouřené smutky, vydal Dr. Ot. Štorch-Marien, Praha, 1922,
Vydáno: 1898
Licence: PD old 70

Ve zpustlém parku umění již prošla vše
blíž k noci zamlklé s důvěrným pohledem,
u zamčených vrat dlouho prostála
umdlena hudbou, krásou, rytmem jednotvárným.

Nad rudým listím nebe nehybné;
ve vodách mlčenlivých věží obrysy;
do probledlého vzduchu nocí severních
ospalé stromy hučely tisíci kytar.

Pak když se rozednilo, viděla
poslední hrozny černé v blátě podél zdí,
epocha dozrála zde, dokvetla, zde nelze zrát už víc.

Je třeba do šíří a do výší se rozmáchnout,
nad veleměsta myšlenek a nad přístavy snů,
kde z milionu korábů hřmí pozdrav slunci!