Přeskočit na obsah

Sny o štěstí/Skloň se…

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Skloň se…
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Sny o štěstí. Praha: J. Otto, 1876. S. 32—33.
Dostupné online.
Licence: PD old 70
Skloň se…

Skloň se tak, by Tvého čela
dotekla se moje ústa,
abys v tichu uslyšela,
kterak nová píseň vzrůstá.

Roste Tvojím sladkým dechem,
milou vůní kolebána,
jako zvonek mezi mechem,
nad nímž rdí se růže planá.

Roste pod nebem Tvých zraků,
ve zatiší sladkých snění:
ó jen líbej bez rozpaků,
ať se brzy v poupě změní!

Roste na Tvé bílé hrudi,
zlatý pel v Tvé srdce střásá,
jako květ, jenž jaro budí
a nám jaro lásky hlásá.

Roste tajných zvěstí plna,
když mne Tvoje náruč stiská,
jak pramínku hbitá vlna,
když zazvoní o skaliska.

Skloň se, ať v ni slza skane,
jež se chvěje na Tvém víčku;
políbím Tě — a juž vzplane
plnou růží v Tvojím líčku!