Sny o štěstí/Píseň (II)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Píseň
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Sny o štěstí. Praha: J. Otto, 1876. S. 38—39.
Dostupné online.
Licence: PD old 70
Píseň.

Ty nevíš, kolem hlavy Tvé
že letí moje sny,
že podjeseně chmúrný den
Ti mění do vesny.

I k Tvému loži přiblíží
se v noci potají,
a blaho v duši, studu nach
Ti v líčka dýchají.

Ten jeden „miluj!“ zašeptá
a druhý „vzpomínej!“
i z modlitby Tvé večerní
Tě ruší jejich rej.

To oni jsou v Tvé ložnici,
když Tvůj šat zašustí,
a ruka Tvoje na plesu
když vějíř upustí.

Když s lože skočíš v leknutí,
až chvěje se Tvůj hlas,
a přes Tvá nahá ramena
Tvůj zlatý padá vlas.

Když odhaluješ ňadra Svá
bělejší nad úběl,
a ptáš se: „Jsem tak spanilou,
jak o mně v písni děl?“

Tak všady Tebe provází
jich žerty, šum a smích,
a darmo ptáš se bojácně,
jak zbaviti se jich?

Jen hlavu skloň na prsa má
a rty přilož k mým rtům,
bych políbením odepnout
moh’ zlatá křídla snům.

Pak usne v důlku tváře Tvé
jich dovádivý rej,
jen jeden „miluj!“ zašeptá
a druhý „vzpomínej!“