Sluncem a stínem/V listopadu

Sluncem a stínem Josef Václav Sládek
Na podzim	V listopadu	Matce Zemi

Údaje o textu
Titulek:	V listopadu
Autor:	Josef Václav Sládek
Zdroj:	citanka.cz Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Juliu Zeyerovi

Teď ubledlá, nádherná léta sláva
    ku hnědé prsti znavena se chýlí,
    v ukřehlé ruce poslední květ bílý,
    a zrakem, jenž se bolně pousmává.

A jednu po druhé své zdoby skládá —
    lupení nach ve zlatoskvoucím vlasu,
    ocún, jenž růžověl se v jejím pasu,
    a rosné perly, jež tak měla ráda.

Sbor pěvců svých v dál poslala už dříve,
    by mohla sama zmírat se svým bolem
    něma a klidna, bez ohlasu kolem,
    jen s upomínkou krás v své duši tklivé.

A do komor a zásobáren lidí
    a v doupě zvířat složila své břímě
    těžkého ovoce, by žili v zimě,
    když její dlaň už nikdo neuvidí.

A vítr sklátí ji svým mrazným šlehem
    a její vlas pokryje jinovatka
    a z líce prchne žití něha sladká
    a srdce utichne pod bílým sněhem.