Sluncem a stínem/Spasitel

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Spasitel
Autor: Josef Václav Sládek
Zdroj: citanka.cz
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

    Pod bičem katů k smrti znaven stoje,
jak na kůl Tebe přivázali, Kriste,
když k nebi obracel jsi oči svoje,
chovaje světa spásu v duši čisté,

    kdo, kdybys náhle přemožen jsa bolem,
byl zvolal: Utýrán jsem hroznou mukou,
kdos vyprosť mne! — kdo z těch, již stáli kolem
v lání a němí, byl by pohnul rukou?

    V dál rozprchnul se sbor Tvých apoštolů
a všedně cestou svou šel Jeruzalém,
Pilát si ruce umyv, zased k stolu,
jen matka Tvoje umírala žalem.

    A kupčík stál jak jindy ve svém krámu,
a lichvář čítal vyzískanou minci,
a kněz ze svého boha těžil v chrámu,
a luza povídala — o zločinci.

    Tak bylo to! — Kdo byl by pohnul rukou,
kdybys byl zvolal: Vpravdě jsem syn boží!
Chlap špinavý odplivnuv nad Tvou mukou,
hloub byl by srazil korunu Ti z hloží.

    A luza, jako dnes, vyvrhlá pěna,
byla by neviděla spásu, Tebe,
ni Moudrost, sama sebou oslepená,
— jak ze stěžejí zem pozvedáš v nebe!