Přeskočit na obsah

Sluncem a stínem/Dětem

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dětem
Autor: Josef Václav Sládek
Zdroj: citanka.cz
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Na vašich tvářích usmívá se svět —
    a život, plný slunečného jasu,
    tam nevrhá ni stínu všech svých běd,
    vše splývá v čistou, nezkalenou krásu.

Vy květem jste na žití pustině
    vonným a plným nejčistšího pele,
    tak prosty, pravdivy v své nevině,
    s tou bezstarostností na jasném čele.

Kdo může, děti, vám se přiblížit
    s myšlének chladnou, pitvající řečí?
    Zde proudí, žije, mluví jenom cit,
    zde nahé srdce, — a to mozku větší!

Neb ač vás, žel, — učíme životu,
    my od vás žít bychom se učit měli:
    těch vašich prostých srdcí tlukotu
    a všemu, co jsme z dětství zapomněli!

Neb vy jste čisty, — my jsme rmut a prach
    a naše srdce pokryta jsou ledem,
    my předstíráme práci a na sta snah,
    však žít a lidmi býti nedovedem.

Sníť asket o nebesích ve svých snech,
    myslitel zkoumá blaha lidstva taje,
    a blízko tak — ve vašich úsměvech
    dlí celý odlesk ztraceného ráje.