Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků/A-F

Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků Arnošt Julius Černý
	A-F	G-K

Údaje o textu
Titulek:	Slovník stručných životopisů hudebních umělců, skladatelů a hudebníků: A-F
Podtitulek:	Sestavil Arnošt J. Černý, majitel hud. školy a skladatel
Autor:	Arnošt Julius Černý
Zdroj:	ČERNÝ, Arnošt J. Nový kapesní slovník hudební. Třebíč na Moravě : Jindřich Lorenz, 1914. s. 153–162.
Licence:	PD old 70

Ambros August Vilém, nar. v Mýtě u Prahy r. 1816, zem. ve Vídni r. 1876. R. 1839 stal se doktorem práv a 1850 státním zástupcem. Pěstoval velmi pilně hudbu. Složil mnoho skladeb jako: ouverturu k „Genovefě“, „Frühlingssonate“, ouverturu ke „Katince Heilbronské“, symfonii do E moll, mši do B dur a mnohé jiné; byl výtečným spisovatelem odborným, napsal „Über die Grenzen der Musik und Poesie“, „Das Prager Konservatorium“, „Dom von Prag“ aj.

Apt Antonín, nar. v Praze r. 1815, zem. r. 1887. Studoval filosofi; byl praktikantem při stavovském úřadu. Studoval hudbu a theorii u kapelníka Schuberta. Založil „Ceciliánskou jednotu,“, kterou také řídil; byl členem ředitelství pražské konservatoře. Své jmění odkázal konservatoři.

Bárta Josef, nar. v Radostíně r. 1834, zem. v Praze r. 1859; složil písně, duetta a sbory.

Barták Vincenc, nar. v Pyšelích r. 1797, absolvoval pražskou konservatoř, byl výborný houslista. Napsal „Školu pro housle“.

Benda Jiří, nar. v Starých Benátkách r. 1721, zem. v Kostrici r. 1795. Byl členem kapely Bedřicha II., později komorním hudebníkem v Berlíně. R. 1748 stal se kapelníkem v Gothě. R. 1760 cestoval po Italii. Již v této době vynikal svými skladbami, složil dvě opery „Ciro riconsciuto“ (Cyrus znovu poznaný), a „Il buon marito“ (Dobrý manžel). Napsal první melodram „Ariadna na Naxu“, „Medea“ a „Almansor a Nadine“, mimo tyto mnoho oper a operet. R. 1778 šel na odpočinek a usadil se nejdříve v Hamburku, zde byl ředitelem hudby a divadla; potom byl ve Vídni, na to vrátil se do Gothy, kdež obdržel od vévody pensi 400 tol. Na to odebral se do Georgentalu a později do Nonnenburku a konečně do Kostrice.

Benda Felix, nar. ve Skalsku okolo r. 1700, zem. v Praze r. 1768; byl varhaníkem u servitů při chrámu sv. Michala v Praze. Učil se generalbasu u Seegerta. Složil dvě oratoria, mnoho mší, litanií a nešpor.

Bendl Karel, nar. v Praze 1838, zem. v Praze 1897. Absolvoval varhanickou školu pražskou. Složil mnoho písní, sborů a ouverturu pro velký orchestr. R. 1864 stal se kapelníkem při divadle v Bruselu. Později byl sbormistrem německého divadla v Amsterodamě. R. 1865 stal se ředitelem „Hlaholu“ v Praze. Složil opery „Lejla“, „Břetislav“, „Žena Vršovce“, „Záboj, Slavoj a Luděk“, „Černohorci“, „Starý ženich“, „Karel Škreta“, „Dítě táboru“, „Česká svatba“, „Švanda dudák“, mnoho písní a skladeb klavírních a jiné. Byl členem „Akademie pro umění, vědu a slovesnost“.

Benevitz Antonín, nar. v Přívratech u Litomyšle r. 1883, absolvoval konservatoř pražskou pod M. Mildnerem. Byl houslistou v orchestru čes. zem. divadla v Praze, později stal se koncertním mistrem v Mozarteu v Solnohradě, na to v Stuttgartě. R. 186ž stal se profesorem hry houslové na pražské konservatoři, r. 1822 ředitelem téhož ústavu. R. 1901 odebral se na odpočinek. Jeho žáky byli: Otokar Ševčík, František Ondříček, Ferdinand Lachner, Oskar Nedbal, Josef Suk, Karel Hoffmann a Hanuš Vihan.

Bergman Josef, nar. v Černochově 1822, zem. ?. Učil se zpěvu, hře na klavír a housle u svého otce. R. 1846 odebral se do Prahy a zdokonaloval se v hudbě návodem Jos. Krejčího. Byl varhaníkem u sv. Jakuba. Složil více klavírních skladeb, z nichž vyniká „Zpěv vil“ a „Air bohéme“, na píseň „Červená růžičko“.

Bezděk Václav, nar. v Praze 1804, zem. ?, byl žákem Pixisovým na pražské konservatoři a dostal se později do Tridentu, kde založil filharmonickou společnost a řídil italskou operu. Po té byl v Praze na čas profesorem houslové hry na konservatoři, pak zároveň ředitelem divadelního orchestru. R. 1846 stal se členem dvorní operní kapely ve Vídni. Vydal několik kvartet smyčcových, písně a skladby komorní.

Blažek František, nar. ve Veližicích u Bydžova r. 1815. Absolvoval varhanickou školu pražskou. R. 1836 byl jmenován tajemníkem jednoty k zvelebení chrámové hudby v Čechách. R. 1838 učitelem harmonie a hry na varhany na škole varhanické. Zavedl vyučování nauce o harmonii jazykem českým. Napsal nauku o harmonii a různé články o hudbě v Daliboru.

Blodek Vilém, nar. v Praze 1834, zem. v Praze 1874. Abslvoval pražskou konservatoř, byl učitelem hudby v Lubiči v Polsku. Byl dobrým flétnistou a pianistou a účinkoval co profesor na konservatoři pražské; složil komickou operu „V studni“ a jiné skladby.

Božek František, nar. v Praze 1811, zem. r. 1886; byl výtečný strojník a skladatel. Z jeho skladeb vynikají „Chant des Montenegrins“, „Selanka u potoka“ a „Ukolébavka“.

Brixi Frant. Xav., nar. v Praze r. 1732, zem. v nemocnici milosrdných bratří v Praze r. 1771. Učil se hudbě u svého příbuzného Šimona Brixiho, který byl magistrem filosofie na Pražské universitě a r. 1718 varhaníkem a ředitelem kůru u sv. Martina na St. Městě, zem. r. 1737, byl v témž chrámě pochován. – Již v mládí svém složil několik mší. Byl ředitelem kůru u sv. Havla, sv. Mikuláše a pak při metropolitním chrámu sv. Víta. Složil velmi mnoho skladeb církevních i světských.

Brixi Viktorin, nar. v Plzni r. 1717, zem. v Poděbradech r. 1803. Byl výtečným varhaníkem a pianistou. Hudbě se učil u Viktorina Zadolského, faráře na Skalsku. Byl diskantistou v Kosmonosích, později varhaníkem v Liberci a r. 1737 v Poděbradech, zde stal se r. 1747 školským rektorem. Bylo mu nabízeno místo v pruské kapele, které však nepřijal, ani místo dvorního pianisty ve Vídni. Složil sonaty pro piano, mše a jiné skladby.

Brixi Jeroným, žil okolo roku 1776–1778, byl ředitelem kůru a výtečným varhaníkem v klášteře cisterciáckém v Plasích, byl pýchou svého učitele Jana Volfa, varhaníka u sv. Víta v Praze.

Čech František Xav., nar. v Hořicích r. 1759, zem. v Milevště r. 1808. Byl žákem Jana Kutnohorského, ředitele kůru u Barnabitek v Praze. R. 1780 vstoupil do řádu premonstrátského na Strahově. Zanechal několik skladeb, pastorální mši, Te deum a několik skladeb tanečních.

Čelanský Vít. Ludvík, nar. ve Vídni r. 1870. Jest výtečný dirigent. Složil písně, skladby klavírí, 3 melodramata s orchestrem, z nich vyniká „Ballada o duši Nerudově“ a operu „Kamilla“.

Černohorský Bohuslav, nar. v Nymburce r. 1684, zem. v Praze r. 1740. Byl členem řádu minoritů, v Italii byl mistrem hudby a ředitelem kůru v Padově, poději ředitelem kůru u sv. Jakuba v Praze; učitel Segrův, Tartiniův a Gluckův. V Čechách zavedl církevní skladbu s nástroji a varhanami. Jeho skladby byly zničeny požádem kláštera minoritů v Praze 1754.

Černý J. Arnošt, nar. v Praze r. 1857. Studoval gymnasium, hlavně však hudbu. Po dokonaných studiích založil r. 1880 vlastní hudební školu v Praze k vyučování hry na klavír, housle a harmonium. R. 1886 přeložil hud. školu na Kr. Vinohrady a zde otevřel varhanickou školu ku vzdělání ředitelů kůru, varhaníků, kapelníků a učitelů hudby. R. 1891 založil ferialní kurs hudební pro učitele škol obecných a měšťanských, v němž vlastní methodou přednášel nauku o harmonii, kontrapunkt a tvary hudební. Kurs feriální byl odbýván každoročně. Vyučil značný počet odborných hudebníků, ředitelů kůru, varhaníků a učitelů hudby. Literární činnost jeho vykazuje mimo odborné články „Almanach česko-slovanských hudebníků“ r. 1880 první to kalendář hudební; r. 1902 „Struční nástin dějin hudby“, nákladem „České hudby“ v Hoře kutné; v letech 1906–1907 redigoval „Hudební paedag. hlídku“ při učitelském časopise „Posel z Budče“, r. 1910 napsal „Stručné dějiny hudby“. R. 1908 založil „Hudební listy pro mládež“ v nákladu V. Kotrby v Praze. Skladatelská činnost jeho vykazuje 170 děl pro klavír, housle, zpěv, varhany, harmonium a díla orchestrální. Velkého rozšíření dosáhla jeho „Škola hry na piano“ v 6 dílech (V. Kotrba) a „Neue Harmonieschule“ (L. Oertl, Hannover). Co odborný učitel má nejlepší jméno v nejširších kruzích.

Černý Dominik, nar. v Nymburce r. 1730, zem. v Praze r. 1766. Byl členem řádu minoritů a kazatelem v několika klášteřích. R. 1760 stal se ředitelem kůru u sv. Jakuba v Praze. V oboru církevní hudby požíval zvučného jména. Výtečné jeho skladby udržely se ještě dlouho po jeho smrti.

Černý Josef, nar. v Hoříně r. 1785, zem. ve Vídni r. 1831. Byl skladatelem a obchodníkem hudebninami. Složil as 60 skladeb klavírních.

Černý Sanctus, nar. r. 1724, zem. 1775. Byl výtečným varhaníkem a církevním skladatelem. Již v 19. roku svého věku vstoupil do řádu milosrdných bratří. Byl žákem Sencha a Tumy.

Dessauer Josef, nar. v Praze r. 1798, zem. v Mödlingu r. 1876; učil se u Tomáška a Diviše Webra hře na klavír a skladbě. Procestoval r. 1832 a 1833 Anglii a Francii. V Paříži byl velmi oblíbeným skladatelem. Vydal ouvertury, čtverozpěvy, písně. Složil operu „Lidvina“, která byla provozována při korunovaci cís. Ferdinanda za krále českého aj.

Dmych Josef, farář Veliský, nar. 1787, zem. v Žebráce r. 1870. Byl výtečný varhaník, zpěvák a učitel Jos. Leop. Zvonaře.

Doležálek Jan Emanuel, nar. v Chotěboři r. 1780, zem. ve Vídni r. 1858. Studoval v Jihlavě a ve Vídni, vyučoval zpěvu a hře na klavír. Vydal „Navedení ke hře na pianě“ a „České písně s průvodem piana“.

Douša Karel, nar. v Zlonicích r. 1876, absolvoval pražskou školu varhanickou, byl varhaníkem u křížovníků, ředitelem kůru u sv. Jakuba. Pořádal „duchovní koncerty“. Byl také sbormistrem pražského „Hlaholu“, složil „Světské sbory“. R. 1903 stal se ředitelem kůru na Smíchově a nyní jest ředitelem hudby chrámové u sv. Víta. Složil „Mši ke cti sv. Václava“, motetta, nešpory, písně, skladby klavírní aj.

Drechsler Josef, nar. ve Vlachově Březí 1782, zem. ve Vídni 1852. Studoval ve forenbašském opatství a současně učil se kontrapunktu a generalbasu. V Praze studoval teologii, později však věnoval se úplně hudbě. R. 1814 stal se adjunktem kapelníka dvorního divadla ve Vídni. R. 1821 jmenován kapelníkem v kostele universitním a profesorem harmonie na škole u sv. Anny, kde učil také hře na varhany. Od. r. 1824–1827 byl kapelníkem divadla v Leopoldově. Složil několik oper, báchorek, frašek, školu na varhany, nauku o harmonii a generalbasu.

Drštka Jan, nar. v Libratově u Hořic r. ?. Hudbě učil se u svého otce, vzdělal se ve zpěvu a stal se 1828 tenoristou v pražském divadle, které řídili Keine, Polavský a Štěpánek. Později stal se prvním tenoristou při opeře pražské. Vynikal co „Josef“ ve stejnojmenné Méhulově opeře, co Tamino v „Kouzelné flétně“ a Nadori ve Spohrově „Jessondě“. R. 1854 odebral se do ciziny a stal se prvním tenoristou při dvorním divadle v Kasselu.

Dreyschock Alexandr, nar. v Žákách r. 1818, zem. v Benátkách 1869. Učil se u Tomáška hudbě. R. 1838 cestoval po Evropě. Svou uměleckou klavírnou hrou dosáhl evropské pověsti. Byl i dobrým skladatelem. Složil as 116 skladeb. Nejproslulejší jest jeho variace: na „God save the king“ pro levou ruku. Byl jmenován dvorním kapelníkem velkovévody Hessen-Darmstadtského. Později vyznamenán od krále dánského řádem Danebrogským a titulem dvorního hudebníka. Mimo pořádání koncertů vyučoval též hře na klavír.

Dreyschock Raymund, nar. v Žákách 1824, zem. v Lipsku 1869. Absolvoval konservatoř a učil se hře na housle u Pixise. Konal umělecké cesty s bratrem Alexandrem a všude dosáhl nejlepšího úspěchu. R. 1850 stal se koncertním mistrem a učitelem houslí na lipské konservatoři. R. 1858 hrál v Praze naposledy při slavnosti 50letého jubilea pražské konservatoře.

Dušek František, nar. v Chotěborkách r. 1736, zem. v Praze r. 1799, byl dobrý pianista. Hrabě Špork dal ho vzdělati v hudbě u výtečných učitelů. Byl velmi dobrým učitelem hry klavírní; u něho se učili Koželuh, Mašek, Vitásek a jiní. Některé z jeho sonat vyšly také tiskem.

Dušek František Josef, bratr Jana Ladislava Duška, nar. v Čáslavi r. 1766, zem. as po r. 1816. Vyučil se hře na piano, housle a violoncello u svého otce, vstoupil do služeb hraběnky Lützovské, kterou do Italie doprovázel, kde několik koncertů pořádal. R. 1806 stal se kapelníkem u pluku polního zbrojmistra Davidoviče. Složil několik koncertů, symfonie, opery a velké oratorium „Zkáza Jerusaléma“.

Dušek Jan Ladislav, nar. v Čáslavi r. 1761, zem. v Paříži r. 1812. Studoval filosofii a hudbu; žil v Amsterdamě co učitel hudby; r. 1786 koncertoval v Paříži; r. 1790 usadil se v Londýně, zde účinkoval co skladatel a učitel vévodkyně Yorské. R. 1808 stal se koncertním mistrem u vévody z Beneventu v Paříži. Složil sonaty, vydal s Pleyelem školu na piano, dále koncerty, ronda, církevní skladby aj.

Dušek Jan Josef, nar. v Mlázovicích r. 1739, zem. as r. 1810; byl učitelem a varhaníkem v Čáslavi. Složil pastorální mši, někiolik sonat ve slohu Bachově a Tůmově.

Dvořák Antonín, nar. v Nelahozevsi r. 1841, zem. v Praze r. 1904. Absovoval školu varhanickou v Praze. Účinkoval co houslista v různých kapelách. R. 1862 stal se violistou u českého divadla; byl také varhaníkem u sv. Vojtěcha. On byl zakladatelem slovanské hudby komorní. Stal se čestným členem cizích spolků; v Praze a Cambridge byl jmenován doktorem. R. 1892 odebral se do Ameriky, kde byl ředitelem konservatoře v New-Yorku. R. 1901 stal se ředitelem pražské konservatoře. Složil opery „Král a uhlíř“, „Vanda“, „Šelma sedlák“, „Tvrdé palice“, „Dimitrij“, „Jakobín“, „Čert a Káča“, „Rusálka“, symfonii z „Nového světa“, „Requiem“, oratorium „Sv. Ludmila“, „Slovanské tance“ pro klavír, mnoho skladeb komorních, symfonie, sbory a písně.

Farník Václav, nar. v Dobřichovicích u Berouna r. 1769, zem. v Praze r. 1838. V mládí učil se hře na piano, housle a zpěvu. Později učil se hře na oboj a klarinet. Pilnými studiemi hry na klarinet stal se virtuosem na tento nástroj. R. 1799 vystoupil co koncertním mistr do služby hraběte Jana z Pachty; později stal se prvním klarinetistou ve stavovském divadle v Praze a profesorem hry na klarinet na pražské konservatoři.

Fibich Zdeněk, nar. v Šebořicích r. 1850, zem. v Praze r. 1900. Nejdříve cvičil se v hudbě doma. Potom poslán do Vídně k učiteli Šmídovi, kde učil se hře na klavír. Po dvou letech odebral se do Prahy a učil se u Kolešovského počátkům hudební teorie. Pak vzdělával se v cizině u Mošelesa, Reineckeho, Jadassohna a Richtera. Na to byl v Paříži. Theorii studoval též u Vincence Lachnera v Manheimu. R. 1870 vrátil se do Prahy. Stal se druhým kapelníkem při českém divadle (1875–1878), pak v ruském chrámě v Praze (1878–1881); působil též co učitel hry na klavír a komposice. Složil „Bukovin“, hudební drama „Blaník“, symf. báseň „Othelo“, „Záboj“, „Toman a lesní panna“, „Přemysl Otakar“, „Meluzina“, symfonie, ouverturu veseloherní, „Bouře“, ouverturu ke Kolárovu „Pražskému židu“, „Orchestralní fantasii“; opery „Nevěsta Messinská“, slavnostní ouvert. „Komenský“. Velkou theoricko-praktickou školu pro piano, „Missa brevis“, „Hedy“, „Šárka“, „Hippodamia“ (1. „Pelopovy námluvy“; 2. „Tantalův smír“; 3. „Smrt Hippodamie“), smyčcový kvartet a kvintet, skladby pro klavír: „Nálady, dojmy a upomínky“, sonatu B dur, dvě klavírní skladby „Z hor“, „Hakon“, „Maličkosti“, „Zlatý věk“, „V podvečer“, „Selanka“. Pro orchestr „Noc na Karlštejně“, operu „Pád Arkuna“, melodramata „Štědrý den“, „Vodník“, „Věčnost“ a mnoho jiných různých skladeb, sborů, písní a podob. R. 1890 stal se členem „České akademie“. R. 1891 čestným členem „Umělecké Besedy“. Byl výtečným pianistou a paedagogem.

Foerster Boh. Josef, nar. v Praze 1859. Absolvoval varhanickou školu pražskou; stal se ředitelem kůru u p. Marie Sněžné. R. 1893 odebral se do Hamburku, kde se později stal profesorem konservatoře. Složil symfonii „Život“, symf. báseň „Mé mládí“, kvarteta do E-dur a D-dur, skaldby klavírní, opery „Debora“, „Eva“, „Jessika“ a symfonickou suitu „Cyrano de Bergerac“.

Foerster Josef, nar. v Osenicích r. 1833, zem. v Praze r. 1907. Absolvoval varhanickou školu v Praze. R. 1857 stal se varhaníkem u sv. Mikuláše a učitelem na varhanické škole. Od r. 1887 byl ředitelem hudby chrámu sv. Víta, profesorem na konservatoři, později členem zkuš. komise pro státní zkoušky z hudby. Vydal mnoho skladeb klavírních, pro harmonium a varhany; nauku o harmonii, „Missa bohemica“, „Te deum“, Requiem a jiné.

Friml Václav, nar. v Ličně u Hradce Králové r. 1815, zem. ?, absolvoval varhanickou školu v Praze. Složil mnohé skladby církevní jako „Requiem“, „Veni sancte spiritus“, „Ave Maria“, „Pater noster“. Dopisoval o hudbě také do časopisu „Škola a život“.

Führer Robert, nar. v Praze 1807, zem. ve Vídni 1861, žák Jana Vitáska. Byl varhaníkem u sv. Víta a na Strahově v Praze. Učil na varhanické škole hned po jejím založení. Po smrti Vitáskově stal se ředitelem kůru u sv. Víta. Co skladatel požíval dobré pověsti v Čechách i v Německu. Napsal asi 100 skladeb církevních a varhaních. Krátký čas byl také varhaníkem v Solnohradě. Napsal několik děl teoretických.