Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně bulharské/Co jsi, lese, tak uvadnul?

Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně bulharské
Klesl junák přeubožák	Co jsi, lese, tak uvadnul?	Radko, vem’ si mě!

Що си, горо, повѣхнала? | Co jsi, lese, tak uvadnul?

$\relative cis'' { \key a \phrygian \time 5/8 cis8 a d d4 cis8 bes cis d( bes) bes a a4. bes8 d cis d( bes) bes a a a4 \bar "|." } \addlyrics { Що си, го -- ро, по -- вѣх -- на -- ла, до -- не ма, що си, го -- ро, по -- вѣх -- на -- ла? } \addlyrics { Co jsi, le -- se, tak u -- vad -- nul, bo -- že můj! co jsi le -- se tak u -- vad -- nul? }$

1. Що си, горо, повѣхнала, доне ма, що си, горо, повѣхнала?	1. Co jsi, lese, tak uvadnul, bože můj! co jsi lese tak uvadnul?
2. Дали те слана послани, доне ма, или те пожаръ пожари?	2. Zda tě jíní ojínilo, bože můj! či snad požár listí spražil?
3. Я гора и одговаря, доне ма, я гора и одговаря:	3. Zašuměl les, odpověděl, bože můj! Zašuměl les, odpověděl.
4. Не то ма пожаръ пожари, доне ма, не то ма слана послани;	4. Nezbavil mne listí požár, bože můj! ani jíní ojínilo;
5. снощи вечерь заминаха, доне ма, три синджира млади робе,	5. včera večer tudy prošel, bože můj! trojí řetěz mladých robů,
6. три синджара млади робе, доне ма, млади робе заробени.	6. mladých robů spochytaných, bože můj! mladých robů spochytaných.
7. Първи синджирь все юнаци, доне ма!	7. Prvý řetěz — junák samý, bože můj!
8. Втори синджирь все невясти, доне ма!	8. druhý řetěz — ženy mladé, bože můj!
9. Трети синджирь братъ и сестра, доне ма!	9. Třetí řetěz — brat a sestra, bože můj!
10. Братъ на сестра отговаря, доне ма, братъ на сестра отговори:	10. Promluvil tu bratr k sestře, bože můj! promluvil tu bratr k sestře:
11. „До сега сме братъ и сестра, доне ма, Хайде сега да се либимъ, да се либимъ, да се земемъ!“	11. „Do teďka jsme brat a sestra, bože můj! nyní buďme milý s milou, milý s milou, vezměme se!“
12. Я сестра му одговаря, доне ма, я сестра му одговаря:	12. Sestra mu však odpovídá, bože můj! ale sestra odpovídá:
13. „Стой, почакай, мили брайно, доне ма! да отида на бѣлъ Дунавъ, да юмия бѣло лице, бѣло лице отъ прахоне!“	13. „Stůj a počkej, milý bratře, bože můj! než se vrátím od Dunaje, než umyju bílé líce, bílé líce zaprášené!“
14. Па отишла на бѣлъ Дунав, доне ма, та юмила бѣло лице,	14. K bílému šla ke Dunaji, bože můj! umyla si líce bílé,
15. бѣло лице отъ прахове, доне ма, па си стѫпи на бѣлъ камикъ, па си тихомъ одговаря:	15. líce bílé zaprášené, bože můj! na bílý si kámen stoupla, potichounku optává se:
16. „Чуйте, горо, чуйте, водо, доне ма! Либатъ ли са братъ и сестра? Либатъ ли са, зиматъ ли са?“	16. „Slyš mne, lese, slyš mne, vodo, bože můj! Bere-li si bratr sestru? Berou-li se vezmou-li se?“
17. Чула гора, повѣхнала, доне ма! чула гора, повѣхнала.	17. Slyšel to les, všechen zvadnul, bože můj! Slyšel to les, všechen zvadnul.
18. Чула вода, поса̀хнала, доне ма! чула вода, поса̀хнала!	18. Slyšel Dunaj, všechen vyschnul, bože můj! Slyšel Dunaj, všechen vyschnul!

Redakční poznámka

Na rozdíl od ostatních písní ve sbírce neopatřil Ludvík Kuba tuto písen pouze klavírním doprovodem, ale přistoupil ke komplexnímu hudebnímu zpracování písně. Celou skladbu prozatím není možno uvést z důvodu trvající autorskoprávní ochrany; uvádíme zde proto pouze tradiční nápěv použitý jako hlavní motiv.