Přeskočit na obsah

Slezské pohádky a pověsti/O Pradědu

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: O Pradědu
Autor: František Sláma
Zdroj: SLÁMA, František: Slezské pohádky a pověsti. Opava: Slezská Kronika, 1893. s. 111–112.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Praděd

Ovčák. který pásl na louce blíže sousední dědiny moravské, uslyšel jméno Konrád. Zaleknul se. Obrátí se a země jest před ním otevřena. Z otvoru pak vystupuje obrovská postava s dlouhými bílými vousy.

„Dej mi nejlepší ovci, nebudeš toho litovat,“ pravil obr ovčákovi.

Ovčák dal mu pěknou ovci a stařec obr pravil: „Dobře a teď pojď se mnou do mého zámku, tam se ti odměním.“

Ovčákovi se nechtělo, ale co bylo činiti. Šel. Přišli ku dveřím kouzelného zámku, který se před nimi sám od sebe otevřel. Tu ležely drahocenné poklady.

„Tento kus zlata můžeš si vzíti, více však nikoliv. Vezmeš-li více, je to tvé neštěstí.“ A obr zmizel.

Ovčák vida se samotným, sáhl též po zlatém svícnu a chtěl odjíti. Ale kam? Nikde nenalézal východu a na jednou stanul před ním obr, který hněvivě naň pohledl, zatočil hůlkou ve vzduchu, a z očí sršely mu blesky hněvu. Zablesklo se a zahřmělo. Země se otevřela a pohltila do svého jícnu ovčáka. A na té louce stojí od té doby vysoká hora, která nazývá se Praděd.