Slezské pohádky a pověsti/Bratr a sestřička

Slezské pohádky a pověsti František Sláma
Kyška, slepice, husa, jalůvka, chalupa	Bratr a sestřička	Jak pacholek s vodníkem tancoval

Údaje o textu
Titulek:	Bratr a sestřička
Autor:	A. Kuzník v Praskově „Podání lidu“
Zdroj:	SLÁMA, František: Slezské pohádky a pověsti. Opava: Slezská Kronika, 1893. s. 50–52. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 100

Byly chudobné siroty, bratr se sestřičkou a sebrali se do světa služby hledat. Anička natrhala jablek, nakladla do košíčka, aby měli co zahrýzt, a šli s Janíčkem do světa. Šli přes hory a doly a zachtělo se jim pít. Ale vody nebylo, tak jedli jablka, a když bylo po nich, neměli čím jazyka zavlažit, hladu utišit. A jak se jim už hrubě chtělo pít, přišli na vodu ve stopách na cestě.

Janíček jenom se napít. Ale Anička pravila: „Nepij, bratříčku, byl bys kozelkem, z čí stopy se napiješ, takovým budeš.“

Janíček na chvilku poslechnul, ale se napil, co sestra neviděla. Chtěl jí to potom povědět, ale praví Beee!

„Čemu jsi se napil a neposlechnul, včil budeš kozelkem,“ pravila Anička a plakala, že bratříček už je kozelkem.

Potom šli dále, až přišli do jednoho mlýna a tam zůstali ve službě. Mlynářka byla stará a měla syna. Ten si Aničku vzal, bo byla šumná a robotná. A narodilo se jim díťátko.

Stará mlynářka byla čarodějnice a že neměla Aničku ráda, zavolala ji k oknu, aby se šla na kačeny a pileny podívat, jak po vodě plynou. A jak se Anička z okna nahnula, shodila ji mlynářka do rybníka.

Z Aničky udělala se bílá husa. Neměl potom kdo díťátko kolébat, i přivázali díťátko kozelkovi na rohy, a kozelek chodil s ním nad rybníkem, po husičkách a kačenách vyhlídal. Připluly husičky a kozelek zamečel: „Pilenky, kačenky, neviděly jste, neslyšely jste našeho kozelka sestřičku, našeho díťátka matičku?“

„Viděly, slyšely, ve třetím stádečku za námi.“

A když připlulo druhé stádo, zamečel kozelek: „Pilenky, kačenky, neviděly jste našeho kozelka sestřičku, našeho díťátka matičku?“

„Viděly, slyšely, ve druhém stádečku za námi.“

Když připlulo třetí stádo, kozelek zas zamečel, jako dříve a husičky odpověděly: „Viděly, slyšely, mezi námi.“

Vyskočila na břeh husička. otřepala se a byla z ní šumná panička, švarného díťátka matička.

Vzala díťátko na klín, nakojila a zas díťátko kozelkovi na rohy dala. Potom skočila zas do vody a v bílou husičku se proměnila.

Viděl to mlynář. I nabral ovsa, nasypal u rybníka a volal: „Pileny, pileny!“

Přišly husičky z vody, přišla i ta bílá. A jak ji chytil, byla z ní zas mladá mlynářka.

Starou mlynářku hodili do vody oknem, aby se utopila. Udělala se z ní černá husa a z kozelka Janíček.

V Praskově „Podání Lidu“ A. Kuzník.