Přeskočit na obsah

Slávy dcera/Zpěv V. Acheron/112

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zpěv V. Acheron/112
Autor: Ján Kollár
Zdroj: Slávy dcera: lyricko-epická báseň v 5 zpěvích. Praha: I. L. Kober, ca 1897. str. 276-332
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70

Tak, hle známost krátkou ale jistou
 o těch světech jsem ti podala,
 nediv se, že více poslala
 jsem ti z nebe, nežli z pekla listu:

Ach, a, mámli vyznat pravdu čistou,
 nejvíc i z těch, jež jsem opsala,
 v peklo jen zlost Němců veštvala,
 těchto věčných Slávy antikristů:

Nebo to se musí dáti Slávě,
 že lid její k Bohu náchylný,
 tichý, dobrý při moudré je správě:

A když vtip můj rovné s rovným slípá,
 tak se mi zdá býti rozdílný
 Němec a Sláv, jako dub a lípa.