Přeskočit na obsah

Slávy dcera/Zpěv I. Sála/9

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zpěv I. Sála/9
Autor: Ján Kollár
Zdroj: Slávy dcera: lyricko-epická báseň v 5 zpěvích. Praha: I. L. Kober, ca 1897. str. 7-71
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70
Index stran

Aneb zhořte ňádra, v plápol stlete
 jiskrou touto prudce rozžatou,
 aneb zmaťte mysl přepjatou,
 neb už nelze krýti, co mne hněte;

Dítě kojí kvítí, tebe kmete
 city vroucí více nematou,
 muži žena outlých odplatou
 ctností krásný věnec štěstí plete:

Láskuliž jen věku mladého
 zval by hříchem rozum šalbou mámen,
 lásku tuto srdce čistého?

Takto toužím v trudné nevoli,
 ano blesk dvou liliových ramen
 ústa zamkne slovem: „Nikoli!“