Přeskočit na obsah

Slávy dcera/Zpěv I. Sála/5

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zpěv I. Sála/5
Autor: Ján Kollár
Zdroj: Slávy dcera: lyricko-epická báseň v 5 zpěvích. Praha: I. L. Kober, ca 1897. str. 7-71
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70
Index stran

Stojí lípa na zeleném luze,
plná starožitných pamětí,
ku ní, co jen přišlo podletí,
bývala má nejmilejší chůze;

Žele moje, city, tužby, nouze
nosil jsem jí tajně k odnětí,
jedenkráte v jejím objetí
takto zalkám rozželený tuze:

„ó ty, aspoň ty už, strome zlatý,
zastiň bolesti a hanobu
lidu toho, kterému jsi svatý!“

Tu dech živý v listí sladce věje,
peň se hne a v božském způsobu
Slávy dcera v rukách mých se směje.