Slávy dcera/Zpěv I. Sála/11

Slávy dcera
10	11	12

Údaje o textu
Titulek:	Zpěv I. Sála/11
Autor:	Ján Kollár
Zdroj:	Slávy dcera: lyricko-epická báseň v 5 zpěvích. Praha: I. L. Kober, ca 1897. str. 7-71 Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70
Index stran

Tři mne věci, když je spatřím, k smíchu
 s hněvem spojenému nutkají:
 prvá, neznám jak jí říkají,
 zvíře jest, jenž hlavu nosí v břichu;

Pak jsou kovy, které křídel pýchu
 k letu vzavše s nebe padají,
 a květ, v němž se oči kochají,
 ostře smrdí přiložený k čichu:

Ale hněv se blíží k zuřivosti,
 vida lidi, kterým nebije
 ani k hříchu srdce ani k ctnosti;

To jsou, v kterých duše hnije živá,
 hnusné bez balsamu mumie:
 nebo kdo chce žíti, ať se kývá.