Sepsání války peloponnesské/6.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: 6.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Antické olympijské hry

Neboť veškeré Hellensko nosívalo zbraň, protože nebývalo ani hrazených bydlišť aniž bezpečných obchodů vespolných; i zvykli jsou životu ve zbroji jako barbarové. Důkazem pak toho jsou hellenští kmenové, posavade takto žijící, že totiž podobní obyčejové panovali za starodávna u všech. Mezi nejprvnějšími pak byli Atheňané, kteří zbraň odloživše volnějším mravem k rozkošnějšímu života způsobu přešli. A není to dávno, co starší zámožníci, rozkošné živi jsouce, lněné sukně[1] nositi přestali a vázati si kštice v chochol, upevňujíce je jehlicemi s zlatými cvrčky,[2] za kterouž příčinou týž kroj se zachoval po dlouhý čas též u starších Ionů jakožto soukmenovců. Sprostého pak a dle nynějšího způsobu zřízeného oděvu nejprve Lakedaimoňané užívali, jakož i v ostatních životních potřebách nic se u nich z větší částky nelišili lidé zámožnější od lidu obecného. Byli též prvními, jižto svlekše se z oděvu, olejem se mazali a nazí veřejné při zápaších vystoupili.[3] Dříve totiž i při hrách olympijských zápasili s podpasadly k zakrytí hanby, a není tomu mnoho let, co to přestalo. Dějí pak se posud u některých barbarův, a to nejvíce asijských, hry pěstné a zápasné za ceny uložené, ale vyvádějí je, jsouce opásáni. I v mnohém jiném dalo by se dokázati, že starodávní Hellenové měli podobné života způsoby s nynějšími barbary.


  1. Vlastně spodní oděv, podobný našim košilím, což se pokládalo za rozmařilejší způsob. Trvalo to u Atbeňanův až skoro do bojů perských, v nichž byvše otuženi, k staršímu přísnějšímu způsobu nošení pouze vlněných oděvů se navrátili, jakož vždy u Lakedaimoňanů bývalo. Lněným, dlouhým a řásným šatem s vlečkou odívaly se později toliko ženy.
  2. Vlasy na hlavě si nechati růsti, bylo znamením svobodníků. Ti si je pak v pletence pořádali, kteréž od uší na čelo otočivše, jehlicemi obyčejně podobou cvrčka ozdobenými zapínali. (Viz také Herodot VII. 208.)
  3. Kdo o závod běželi, podpásky odložili již v 15. olympiádě; druzí zápasníci pak je déle podrželi. Příčinu k odložení podpásků zavdalo neštěstí, ježto se kýmusi Orsippovi přihodilo, an jsa v běhu první, v smeknuté podpasadlo své se zamotal a tak upadna o vítězství přišel.