Sepsání války peloponnesské/37.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: 37.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70

„Poněvadž tito Kerkyřané nyní nejenom za přijatí své u vás řečnili, ale i prohlásili se, že prý my jim křivdíme, nespravedlivě válkou je utiskujíce, nutnoť, abychom i my připomenouce nejprve tuto dvojí výčitku, potom dále řeč svou vedli, abyste i spravedlivosť žádosti naší tím jistěji uznali a prosbu těchto nezamítli bezdůvodně. Praví pak, že z opatrné mírnosti s nižádným v nijakou smlouvu nevešli; ale tak oni učinili z nešlechetnosti a nikoliv z poctivosti, nechtíce totiž míti bezpráví svých nikoho ani společníkem ani svědkem, aniž pak přivoláním si některého soudruha v hanbu se vydávati. Již pak i město jejich polohou svou té výhody jim dodává, aby sami raději rozsudími byli nad urážkami, jež proti jiným páší, nežli by jim to ve spolku s jinými možná bylo, poněvadž sami velezřídka k sousedům svým plujíce, jiné plavce, neštěstím zachvácené, zhusta u sebe přijímají. A tímto svým čistým zdržováním se smluv zastírají se nikoliv pro to, aby na křivdách jiným činěných účasti neměli, nýbrž aby je samojediní páchati směli, aby i tam, kde přesilu mají, násilí tropili, a jinde po tajmu šidili i, když by někde co mohou vzali, bez zahanbení zůstali. Avšak kdyby byli, jak dí, muži šlechetní, mohliť ovšem, čím jsou bezpečnějšími před sousedy, tím zjevněji počestnost svou dokázati, kdyžby i práva svého dbali i jiným svého dbáti dopouštěli.