Sepsání války peloponnesské/136.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
135.	136.	137.

Údaje o textu
Titulek:	136.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

Themistokles pak znamenaje to, utekl z Peloponnesu do Kerkyry, jsa obyvatelům dobrodějem.^[1] Když pak Kerkyřané se omlouvali, že se obávají, aby přijmouce ho, nevzbudili si nepřátelství Lakedaimoňanův i Atheňanův, dopravili ho na protější pevninu. Jsa pak stíhán od těch, kterýmž přikázáno bylo slíditi po něm, kambykoliv se uchýlil, byl v nesnázi své přinucen, utéci se k Admetovi, králi Molossův,^[2] ačkoliv mu tento nebyl přítelem.^[3] Ten nebyl právě doma. Onen tedy představiv se jeho ženě jako prosebník, k napomenutí jejímu vzal synáčka jejich a posadil se s ním u ohniště domácího. Když pak brzo na to Admet přišel, přiznal se, kdo jest, dokládaje, byť i byl kdysi proti jeho žádosti k Atheňanům mluvil, že by přec nebylo hodno, aby se na něm jakožto vyhostěnci mstil; že prý jej nyní ovšem, jakožto mnohem slabšího, snadno zahubiti může, ale pomsta že šlechetná jest toliko mezi soky sobě rovnými a stejně silnými. Mimo to prý se on toliko nějaké žádosti králově opřel, ale nikoliv když by se bylo jednalo o zachování hrdla; kdyby však od něho byl vydán (vyjevil pak i od koho a proč stíhán jest), že nebude moci životem se zachovati.

---

1. Když Kerkyřané nechtěli se přidružiti k ostatním Hellenům, bojujícím proti Medům, a navrženo pak bylo vyhubiti je, opřel se tomu Themistokles řka, kdyby měli všickni kmenové Hellenští, kteří se boje zdrželi, tak potrestáni býti, že by se tím celému národu větší zkáza způsobila, nežli oněmi válkami.
2. Národ a země v Epiru.
3. Bylť totiž Admet poslal do Athén žádat pomoci válečné; ale Themistokles zrazoval, aby se mu nedala.