Sepsání války peloponnesské/118.

Sepsání války peloponnesské Thúkydidés
117.	118.	119.

Údaje o textu
Titulek:	118.
Autor:	Thúkydidés
Zdroj:	THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad:	PD old 70

Po nemnohých pak letech na to^[1] udály se ty svrchu řečené příběhy, boje totiž proti Kerkyře a Potidaii a co všecko záminou bylo k této válce (peloponnesské). Všecky pak činy, co jich Hellenové proti sobě vespolek a proti barbarovi vykonali, vyplňují dobu nejvíce 50 let, od Xerxova útěku až ku počátku této války, za které doby Atheňané i svou nadvládu silněji utvrdili i sami mocí svou se povznesli. Lakedaimoňané pak, ač to znamenali, nic jim skoro v cestu nekladli, leč velmi málo, tiše se po větší dobu chovajíce, nejsouce i před tím rychlí pouštěti se v boje, leč byvše donuceni, a tehdáž byli též domácími rozbroji zaměstnáni, až když moc Atheňanů se patrně vzmohla a již i jejich společenstva se týkala. Tehdáž pak uznávali, že to déle snésti nelze, nýbrž že se tomu vší snažností opříti a tu převahu vší možnou silou zmařiti musejí pozdvižením této války. Byloť tedy ono usnesení Lakedaimoňanů samých, že smír jest zrušen a že Atheňané bezpráví se dopouštějí; avšak poslali přec do Delf otázat se boha, bude-li jim prospěšněji, válku-li povedou.^[2] Tenť pak jim prý odpověděl, budou-li statně válčiti, že vítězství dosáhnou, sám pak přislíbil přispěti jim, i prošen i neprošen.^[3]

---

1. t. 14 let po uzavřeném smíru, r. 436. a 432. př. Kr., viz svrchu č. 25. 39. 58.
2. Před důležitými činy tázávali se u Řekův i jednotlivci i obce bohův u některé věštírny o výsledku zamýšleného podniku. (Viz Kvíčala Herod. V. pózn. 15.)
3. To potahováno později na veliký mor, jímž Atheňané byli stížení.