Přeskočit na obsah

Sepie/1793—1925

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: 1793—1925
Autor: František Halas
Zdroj: HALAS, František. Sepie. S. 28-29
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Zahrada Hesperidek zlatá jablka
barevné dresy nočních závodníků lampiony
řekl jsem: Saxono saxofon lká
a princezny tančí s faraóny

Karmínové křivky jedovatí hadi
polibkem jste mne uštkla potají
sofismata úsměvů která svádí
a hvězdy neumírají

Sladké kurtisány připomenou vaše oči
mé velké neřestnice čistší sněhu
kam klenou se duhy Vašich obočí
když sny nemají břehů

Šumící bonbon srdce kajícná raketa fialová
přes most ohňostrojů dojdeme k Josafatu
pro svou krásu musela umřít paní Pompadourová
ó dnes bych Vás slečno také dal do rukou katů

Ale mezi 1793—1925 alonž ztratila svou běl
v sněhových závějích paruk modlil se krásný abée
ó proč tedy byla vynalezena svůdnost ličidel
pro naše srdce slabé

Rozmarné princezny potrestané sudbou
pozor slečno jednou se v labuť změníte
v světových atrakcích ukazovat Vás budou
už teď máte labuti šiji když hlavu věsíte

Bláznivou čepici na noc když sním
a druhou s rolničkami když mám rád
o hvězdy opřel se smích colombín
což pak vás nesmím mít rád

Bílí medvědi mých nemotorných slov
kolik smrtících polibků zbylo vám ve rtů tětivě
opakuji si monotonně svůj horoskop
tolik jste podobna lady Godivě

Hlavu mám zaneřáděnu sny
jedna Bastila padla kdy padne poslední
mé ruce jsou tak dětsky bezmocny
ó něžné vískáni ó výskot šalmají