Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický/Květen

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Květen.
Autor: Karel Hrubý
Zdroj: HRUBÝ, Karel. Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický. Praha: J. OTTO. 1880. S. 9–10.
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1880
Licence: PD old 70

Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.

Prší-li na 1. máje, nezůstane půda dosti vlhká a píce pro dobytek se nedaří.

Déšť v noci před sv. Valburgou naplňuje stodoly i sklepy.

Déší na Mamerta přináší soužení (11.), neboť v něm nic dobrého není, takto zní všestranné mínění.

Urban krásný, vyjasněný hojným vínem nám odmění (25.).

Když máj vláhy nedá, červen se předá.

V máji ať neuschne v plotě kůl a pastýře hůl.

Studený máj, v zahradách ráj, aneb: Studený máj, v stodole ráj.

Vlajou-li korouhve v křížových dnech, budou silné bouřky.

Kdo o sv. Janě len zasívá, stébla zdélí lokte mívá.

Májová voda vypíjí víno. (Mnoho deštů vinnému keři v květnu škodí.)

Sv. Pankrác, Servác a Bonifác jsou ledoví muži.

Co červ nesní, to sud polkne (květ vína v máji).

Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako háj.

Když se ozve v máji hrom, chyí kámen neb strom a třes jím. Pověra praví, že to tělesné síly přidává.

Roj, který se v máji rojí, za fůru sena stojí; v červnu rojení nestojí za zvonění.

Na Urbanův den pospěš síti len.

Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz.

O svatém Duše choď ještě v kožiše.