Přeskočit na obsah

Ruch (almanach 1873)/Z mých písní

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Z mých písní
Autor: František Adolf Borovský
Zdroj: DÜRICH, Josef; KÁLAL, Josef; NEJEDLÝ, Julius. Ruch : almanah omladiny českoslovanské. Ročník třetí. Praha : knihtiskárna A. Čapka v Jičíně, 1873. s. 9–11.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Krůpěj lásky archanděla
skanula ve srdce moje,
a to srdce tiše pěje,
zpěvem hojí rány svoje.

Zpěvem věnec milým vije,
zpěvem do nepřátel buší,
a když Tobě zapěti má,
ve zpěv leje svoji duši.

Spočíval jsem po Tvém boku
za tichého za večera,
slza leskla se v Tvém oku
jako hvězda z noci šera.

Ve Tvůj klín jsem sklonil hlavu —
spadly přes ni vlasy Tvoje,
a v tom tmavém vlasti hávu
zapomněl jsem boly svoje.

Svaté šero svět objímá,
v dálí umírá klekání,
jitřenka se k zemi sklání.
bledá luna uhasíná.

Hory na východě rdí se
jako děva v políbení,
tisíc ptáčků v sladkém pění
v modrém vzduchu prohání se.

V lučinách se budí kvítí,
sen si lehce s očí stírá,
brouček v polétání sbírá
slzy, jež se v kvítkách svítí.

Po růžovém po nebese
zlaté slunko vzhůru stoupá,
na lesklých paprscích houpá
modlitby, jež vzhůru nese.

Duše má se rozechvěje,
tvůrci světa vzdává chválu,
a velebném ve chorálu
celá příroda s ní pěje.