Ruch (almanach 1873)/Mladoň

Ruch (almanach 1873)
Verše bez nápisu	Mladoň

Údaje o textu
Titulek:	Mladoň
Autor:	neuveden
Zdroj:	DÜRICH, Josef; KÁLAL, Josef; NEJEDLÝ, Julius. Ruch : almanah omladiny českoslovanské. Ročník třetí. Praha : knihtiskárna A. Čapka v Jičíně, 1873. s. 267–269. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70

I.

Zalkali tam k Tvůrci Hospodinu
na nebesích předků duchové,
co už dávno v trýzni ledové
odelkáli těžkou vlasti vinu.

„Život vrátil’s Noimovu synu,
odevírals víko hrobové,
dej by vlasti naší synové
zdvihli též se z temna hrobu klínu.“

Utichli i hlas jich srdce vřelý.
Tvůrce tvář se září v milosti
a on k zemi hledě ústy velí:

„Trudný velmi, lide, dán ti podíl,
má však láska nemá změrnosti;
nuže živ buď!“ A mladoň se zrodil!

II.

O ty duchu, božský velikáne,
jehož činem sami zdiveni
bozi přičtli k svému plemeni
a se pyšní všichni nebešťané!

Kouzelníku, který zpřetrhané
mosty spojils v čárném umění,
co nás druhdy k slávy temeni
v lesku vedly — jiným k zášti plané!

Krásněji už pěvec od Dunaje
jméno Tvoje nemoh’ vyložit:
Mladoněm Tě v písni nazývaje.

Neboť Tebou k zemi sestoupily
jarosť ducha, růžný zory svit
a omladil kmen se poloshnilý.

III.

Slávou jat a ducha velikostí
lýru svou jsem k písni rozechvěl,
chvalozpěv bych zvučný Tobě pěl
znějící až nebes ku výsosti.

Zpívám ducha Tvého božské ctnosti,
nebes výš, kde zrak Tvůj věstí dlel;
činy tvé, co národ s chloubou zřel…
lid však volá ke mně v hněvivosti:

„Ustaň pěvče smělý — darmo vtírá
píseň Tvá se říc’ mu dlužný dík:
co nám Mladoň, nezjeví tvá lýra.

Cítíme to srdcem — v slovech němi,
nepoví však žádný smrtelník!“
…A má lýra v úctě klesá k zemi.