Ruch (almanach 1868)/Smělý hoch

Ruch (almanach 1868)
Já, dívko, slyším andělíčky zpívat	Smělý hoch	Po válce

Údaje o textu
Titulek:	Smělý hoch
Autor:	Josef Dürich (jako Josef Josefovič)
Zdroj:	Sládek, Josef Václav. Ruch : básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla. Praha: 1868. Str. 73–74. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1868
Licence:	PD old 70

Byl jednou jeden smělý hoch
a říkali mu neznaboh;
vždyť boha v pravdě hledal jen
a dél: noc tmou a světlem den.

Z té malé kaply v Betlemě
jak Perun hřímá do země,
hřímá on do nich blesky slov,
až rozrážely klamu krov.

On pravdy mluví trochu moc
a dí: Den v Bohu, ve vás noc!
a když: Jste luza! zakřičí,
ten celý roj naň zasyčí.

A hulákají: Jen s ním pryč,
vždyť jest on na nás pravý bič!
Pryč — smrt mu, on je neznaboh!
A z vlasti musel smělý hoch.

Hle Rýn kde myje Kostnici,
tam zapálili hranici — —
Rýn popel splách — jak stínu zjev,
by snad co duch jim nessál krev.

A žil duch, tělo spálili;
nu — vždyť tím boha chválili,
a jásali — však jásot jich
byl — — mroucího to klamný smích.