Rozpomínky/Vltava pod Orlíkem

Rozpomínky Eliška Krásnohorská
Orlice	Vltava pod Orlíkem	Šumavská upomínka

Údaje o textu
Titulek:	Vltava pod Orlíkem
Autor:	Eliška Krásnohorská
Zdroj:	Eliška Krásnohorská. Rozpomínky:básně. Praha :Knihtiskárna F. Šimáček, 1896. s. 41-44. Online na Internet Archive
Vydáno:	1896
Licence:	PD old 70

I.[editovat]

Podél své obruby stinné,
pod šerem hájových clon
Vltava vine a vine
vln bublavý shon.

Blýská jak tisíce očí
pod chvěním zelených řas,
ku břehům točí a točí
vln stříbrný pás.

Ve skalin záhybech bloudí,
zdroje k ní splývají v dol,
dychtivá proudí a proudí
a chytá je kol.

Stráň v právo líbezně zkvétá,
luzná je houšť v levo tam, —
Vltava splétá a splétá
se v rozkošný mam.

Zaklet je tok její vrátký,
neví, co v lokty by jal,
vzpíná se zpátky a zpátky
kol ostrohu skal.

Kouzlem tam vábena krouží,
nemůže z milených pout,
prchá, však touží a touží
zpět v rajský ten kout.

A moje loďka ta pluje
po zvůli vln semo tam,
kol mojí duše se snuje
též rozkošný mam.

Zpátky mé srdce se vije
toužebně jako ten proud,
sladce mi bije a bije
jen v kouzle svých pout.

Vzpomínky v srdci se hloučí,
nad řekou vzdech jak by vlál,
obé se loučí a loučí
a musí — vždy dál!

II.[editovat]

Jako zvony, jako vichry, jako zpěvy
šumí, hrají, kypí, lkají, buší
vlny tvoje, plny nepokoje,
Vltavo, jak bitci zoufalého boje,
jako hřmění vášní, bouřně bez úlevy,
zas jak lehcí snové, — jako křídla duší.

Znám tvé šepty, znám tvé vání plné něhy,
kde se proudy v hebké lože tulí,
stíhám chvění tvého čaropění,
letí ozvěn dálkou — až kde již ho není!
Znám tvůj řev, ty lvice, vím, kde v skalné břehy
vrážíš vlny s třeskem vystřelených kulí.

Znám ty hloubky, kde se hladce tok tvůj sluní,
zlato plynné v něm se line jemně,
šplouná tiše, z rouna pěny dýše
jako na kolébce, jako ze sna říše.
Ale v prostřed míru jedna vlna duní,
osamělá, velká, z hluboka i temně.

Smutná v jasu, v proudu změnném neustálá,
rozraněná vlna ta se prýští.
a v mé duši družná duma tuší,
Vltavo, že mír tvůj spadlý balvan ruší, —
do hlubiny prsou vražená ti skála,
o niž každým tepem srdce tvé se tříští.