Riegrův Slovník naučný/Magdeburk

Riegrův Slovník naučný
Magdaleny sv. jeskyně	Magdeburk	Magdeburské polokoule

Údaje o textu
Titulek:	Magdeburk
Autor:	neuveden
Zdroj:	Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1886, str. 26 Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Magdeburg

Magdeburk, u novějších česk. spisov. také Děvín, hlavní město provincie Saské a vládního okresu t. jm. v království Pruském, pevnost první třídy, sídlo vrchního presidenta provincie, vlády okresu M-ského, apelačního soudu a ev. konsistoria, na levém břehu Labe, 22 m. jihozáp. od Berlína, 26. m. jihových. od Hamburku a 10 mil východně od Brunšviku, jest z nejdůležitějších obchodních a továrnických měst německých, má s předměstími Neustadt (13.452 obyv.) a Sudenburk (5242 obyv.) a se 7606 vojáky 86.301 obyv.; jest celkem podle starého spůsobu stavěno, jediná pěkná ulice jest Široká cesta a jediné pěkné a rozsáhlé náměstí jest u dómu. Z desíti ev. kostelů vyznamenává se gotický dóm, vystavený r. 1211—1363, s dvěma krásnýma, 332 stop vysokýma věžma, s klenutím vysokým 110 stop, s nádherným hlavním oltářem z mramoru, 45 malými oltáři, kovovým pomníkem arcibiskupa Arnošta a hrobem císaře Otty Vel., který jej byl založil. M. jest znamenité tržiště, podporované paroplavbou po Labi a železnicemi se všech stran se tu sbíhajícími. Z četných továren jsou největší továrny na cukr burákový, na zboží lučebnické, bělobu, cikorii, čokoládu, tabák atd. Jest zde také kostel katolický, vodomet s parním strojem a mlýnem z litiny atd. Zmínku zasluhují ještě: tvrz na ostrově v Labi, hradba Sternschanze, kde byl uvězněn bar. Trenk, a nádraží u železnic vedoucích do Lipska, Postupína, Brunšvika atd. Vědecké ústavy jsou: pedagogium, 2 gymnasia, semeniště učitelův venkovských s ústavem hluchoněmých, učiliště medicinsko-chirurgické, škola obchodní, babická, umělecká a stavitelská. Do Hamburku jezdí v létě každý den parník. M. povstal z pevného hradu byvšího tu už v VI. stol. a užívaného za hradbu Sašův proti vpádům Slovanův; Karel Vel. jej první znamenitě rozšířil. Založený zde r. 937 císařem Ottou I. klášter benediktinský sv. Mauricia proměněn jest r. 967 na arcib., jemuž pap. Jan XIII. udělil primát v Německu. Soud šepův už záhy založený požíval ve středověku veliké vážnosti, a právo M-ské (v. t.) bylo daleko rozšířeno. V XVI. stol. přidal se M. brzo k reformaci, dán proto do klatby říšské, byl od kurfiršta Morice Saského po dlouhém obléhání r. 1551 dobyt a téměř všecka práva jemu vzata. Ve válce třicetileté M. mnoho vzal škody, zvláště když císařští pod Tillym v měs. květnu r. 1631 strašným útokem ho dobyli a vydrancovali. Mírem vestfálským roku 1648 dostalo se arcibiskupství M-ské domu Braniborskému.