Přeskočit na obsah

Riegrův Slovník naučný/Apenniny

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Apenniny
Autor: Jan Palacký
Zdroj: Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 269
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Apeniny

Apenniny, stř. horstvo Italie, souvisí s Alpami v okolí Col-di-Tendy. Na sev. od Janovského zálivu slovou A. Ligurské, na vých. Etrurské, Římské, nejjiž. v Neapolskú i Kalabrii Abruzzy; jiní dělí A. na severní (až k Aversu), střední (až k Abruzzům) a jižní (Abruzzy). Jsou to více tarasy a planiny, jen k severu vlastní pohoří; některé částky, jako Albanské, Sabinské, Garganské pohoří atd. jsou o sobě známy. V severu málo řek k Janovskému zálivu padá, ve středu málo na východ. Střední výše vrcholkův 4000', v severu až 3000', v Abruzzech 6800' kde nejvyšší vrchol A. Gran Sasso d’Italia 8934', Monte Velino 7684', v severu nejvýše Monte Cimone 6500', v jihu Monte Amaro 8550'. 13 velkých prosmyků vede přes A. (Savonský, Bochetta, Gira, Cimone, Poneta, Pietramala, Borgo S. Sepolcro, Farlo, Serravalle, Aquila, Isernia, Arcana, Potenza). Panující hornina je jurský vápenec, pak třetihorní pískovec a mrvy, někde břidlice, největší bohatství mramorů; plutonických útvarů, k. př. u Albane, neschází. A. jsou nejvíce holé, jen sem tam ukazují se zbytky starých lesů až do 1200', vždy zelených, do 3000' kaštanových a dubových, výše bukových a sosnových. Věčného sněhu ale není. Pj.