Riegrův Slovník naučný/Amaurosis

Riegrův Slovník naučný
Amatus	Amaurosis	Amausa

Údaje o textu
Titulek:	Amaurosis
Autor:	Josef Podlipský
Zdroj:	Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 169 Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

Amaurosis (z ř. ἀμαύρωσις zatemnění), zatemnění zraku, slepota (něm. schwarzer Staar). A. se zakládá na úplné neb téměř úplné ztrátě zraku a na nepohyblivosti panenky, při čemž ostatní částky oka svou průhlednost zachovávají. Dokud slepota jest neúplná a churavý ještě rozeznává předměty, nazývá se takový stav amblyopie, tupozrakost. A. úplná neb neúplná zachvacuje buď jedno oko neb obě oči. K a. neúplným počítáme velmi zřídka se vyskytující hemiopii, polozrakost, když nemocný jen polovici předmětu spatřuje. V jistých případech vídá nemocný jen ve dne, v jiných zase jen v noci, totiž když jsou paprsky světla velmi slabé; takový stav v prvním případu se nazývá hemeralopie, denní mhla, a v druhém nyctalopie, noční č. slepičí mhla. Druhdy zrak jest dvojí, diplopie dvojzrakost, neb zdá se, jakoby mušky před očima létaly, mycodopsie, a konečně nerozeznávají se barvy, pseudochromie. A. povstává někdy náhle, jindy zase se tvoří povlovně. Nerv zrakový jest buď u svém původu v mozku neb ve svém dalším běhu aneb na konci v sítnici (retina) chorobou porušen. Taková a. jest nezhojitelná. Zakládá-li se na pomíjející obrně nervu zrakového ku př. následkem otrávení olovem, pak se dá vyléčiti. A. jest podroben každý věk. Někdy bývá dědičná. Dle Beera zachvacuje více tmavé nežli světlé oči a sice v poměru 25 až 30: 1. — Řemeslníci zaměstnaní při drobných pracech, jako zlatníci a ryjcové, aneb pracující u ohně, jako kováři, často jí bývají podrobeni. lip.