Riegrův Slovník naučný/Alabama

Riegrův Slovník naučný
Ala-dag	Alabama	Alabanda

Údaje o textu
Titulek:	Alabama
Autor:	Jan Palacký
Zdroj:	Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 96 Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Alabama

Alabama, stát Unie Severoamerické, 2393 □ mil veliký, leží na Z. od Georgie a Floridy, na S. od Mexikánského zálivu, na J. od Tenesí, na V. od Missisippi; je to rovina, místy močálovitá u moře kde žlutá zimnice bývá; rodí hl. bavlnu, kukuřici, cukr a rýži. Obyvatelstva bylo r. 1855 841.704, mezi nimiž 2466 svobodných černochů, 374.788 otroků, 7000 Evropanů, nejvíce rolníci (přes ¾), jenž r. 1860 na 4 ½ mill. akrů sklidili 225 mill. bavlny, 20 mill. bushelů kukuřice, 5 patat, 8 mill. cukru, 2 mill. rýže, atd. Vývoz r. 1856 stál za 23 mill. dolarů a děl se na výce než 200 lodí. A. měla 100 mil železnic, 98 novin, universitu A-skou, 17 kollejí, 191 středních a 1098 nár. škol (40.000 dětí, ani ne půlka povinovaných bělochů). Vzhledem náboženství je zde nejvíce Methodistů (531 kostelů) a Baptistů (505 kostelů), katolíci mají jen 5 kostelů. Ústava je od r. 1819; majíť voleného guvernéra, senát na 4 léta volený, sněmovnu, kteráž nesmí mít více členův než 100, ani méně než 60, kterýž počet se mezi okresy dle počtu bílého obyvatelstva rozděluje. Vláda nemá práva dáti zákony o osvobození otroků bez přivolení pánů jejich. Hrdelní trest platí i na kradení otroků, na únos, loupež, podvod atd. Úředník musí se odpřisáhnout souboje. A. má ve sněmu společném Spojených Obcí 2 senátory a 7 zástupců. Až do 1798 byla částí Georgie, pak Missisippi. Po válce s Creeky, kteříž r. 1813—14 za Missisippi zahnáni byli, stala se A. 1817 teritorem, 1819 státem. Má asi 4—5 mill. doll. dluhů (1 mill. školám, ½ mill. vydání, banku 2 ½ mill. doll. oběhu). Dělí se na severní a jižní A. a v 52 hrabství. Největší město je Mobile, hlavní m. Montgommery s 2000 d. (do r. 1847 Tuscalosa s universitou a 3000 d.). Pj.