Riegrův Slovník naučný/Ahriman

Riegrův Slovník naučný
Ahrens	Ahriman	Ahuitzol

Údaje o textu
Titulek:	Ahriman
Autor:	Ignác Jan Hanuš
Zdroj:	Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 72 Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Angra Mainju

Ahriman, skrácené slovo místo staroparského aňhro-mainyus t. j. zlý duch, zloboh. V náboženství perském mělo se za to, že vše, co bývá škodlivého ve světě, povstává řízením zvláštního ducha, jenž stojí v čele podřízených mu duchův, devs zvaných. Dobrý Bůh či Ormuzd jestli-že ku př. přiváděl světlo na svět, přivedl ihned k tomu A. stín, k teplu přivedl zimu, k zdraví nemoc a. p. Měli teda staří Peršané za to, že svět náš je směsicí dobrého a zlého, užitečného a škodlivého, a že ta směsice tak dlouhé trvání míti bude jako svět sám, nikoli však věčné, neboť věřili též, že předce jednou Ahriman se smíří s dobrým bohem či s Ormuzdem, ale že tenkráte nutně i celý náš svět zahyne a ustoupí lepšímu světu, v němž nebude panovati nic leč světlo a dobro. Hš.