Přeskočit na obsah

Riegrův Slovník naučný/Accidens

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Accidens
Autor: neuveden
Zdroj: Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 24
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD anon 70

Accidens, lat., dosl. přistupující, případný, náhodný. Ve filosofii brává se a., případný co opak podstatného či substantiálního. Barva na mramoru n. př. je a. t j. není vlastnost podstatná — ježto zas vápenná povaha je podstatou jeho, bez níž by přestal býti mramorem. Místo a. klade se časem adhaerens (přívěsek) o tom, co s věcí jen zevně spojeno. Accidentalitas, lat., nahodilost, t. vlastnost události nějaké, že se nám nezdá pošlou z nutné příčiny, ale toliko náhodou, ač filosofové myslí, že nic není nahodilého, a že se nám jen nutný původ děje vždy nejeví, v. Osud, Svoboda atd. V. též Akc. Accidit in puncto quod non speratur in anno, lat., stává se náhle, čeho do roka nečekáno.