Rakouský orel padá/Rozklad rakouského p. pl. č. 73

Rakouský orel padá Jaroslav Rošický
První kroky k zdolání protirevoluce	Rozklad rakouského p. pl. č. 73	Obklíčení budovy vojenského velitelství setninou námořníků v noci ze dne 29. na 30. říjen 1918

Údaje o textu
Titulek:	Rakouský orel padá
Autor:	Jaroslav Rošický
Zdroj:	ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933.
Vydáno:	1933
Licence:	PD old 70

Na Žofíně dostal jsem též potěšující zprávu. Bylo mi hlášeno, že mužstvo 73. p. pl. ve vršovických kasárnách počalo od večera po jednotlivcích kasárna, opouštěti a odjížděti do svých domovů. Tento pluk s mužstvem ryze německým z okolí Chebu, který byl pokládán za nejspolehlivější oporu vojenského velitelství v Praze, činil nám veliké starosti, neboť byl výborně vyzbrojen a ukázněn. Proto byl jsem jistě nemálo potěšen, když jsem se vrátil do Obecního domu opět k telefonu do „Pánského klubu“ a rytmistr Straka mi rozklad 73. p. pl. potvrdil, neboť sám k tomu s telefonistou šikovatelem Bayerem přispěl. Jest zajímavé, jak.

Zmínil jsem se již o tom, kterak šikovatel Bayer rytmistru Strakovi slíbil, že bude všechny hovory přepojovati do jeho kanceláře. Velitelství pluku č. 73 několikrát za noc volalo vojenské velitelství a žádalo spojení se šéfem generálního štábu. Šikovatel Bayser spojil však vždy velitele pluku s rytmistrem Strakou, který se mu ohlásil jako službu konající důstojník generálního štábu. Velitelství pluku oznamovalo, že mužstvo jest značně netrpělivé, počíná vypovídati poslušnost a samovolně opouští kasárna, a že tedy velitelství prosí vojenské velitelství o instrukce.

Rytmistr Straka dal vždy jménem generálního štábu rozkaz, aby prozatím nebylo nic podnikáno, že se velitelství pluku dostane dalších disposic.

To ovšem nebylo nic uspokojujícího a zdá se, že velitelství pluku pojalo podezření a rozhodlo se proto v této pro pluk tak zoufalé situaci vyslati na vojenské velitelství důstojníka, který by generála Kestřanka osobně o všem informoval a vyžádal si rozkazů.

Tomuto důstojníkovi, převlečenému do civilních šatů, podařilo se skutečně dostati se na vojenské velitelství a podati generálnímu štábu zprávu o situaci svého pluku.

Když se však tento posel vracel a chtěl se proplížiti ze vrat ven, byl chycen, neboť budovat vojenského velitelství, jak se v příštích řádcích zmíním, byla již obklopena setninou námořníků. Zajatý důstojník p. pl. č. 73 byl odveden na Žofín a tam prozatím internován, čímž mu bylo zabráněno dodati obdržené ústní instrukce svému plukovnímu velitelství. Nejistota chebských vojáků ve Vršovicích mezitím pokračovala a asi ke 2. hodině ranní sdělil mi rytmistr Straka, že inspekční důstojník z vršovických kasáren hlásil, že se skoro celý pluk č. 73 již hnul, a že nemá v kasárnách více než asi 100 mužů.

Nebylo ovšem zcela jisto, co vyzbrojené toto mužstvo opustivší kasárna vlastně podnikne. Zda potáhne k vojenskému velitelství, aby si vyžádalo instrukcí, což znamenalo nebezpečí, že si je vojenské velitelství ponechá u ruky, či zda chce opustit Prahu. Odchod tohoto pluku v poslední fázi líčí dr. Jaromír Malý. Obdržev telefonické informace od sokolských hlídek, že Chebané vyšli z vršovických kasáren do pražských ulic, a dav zjistiti jejich úmysly, hlavně že jdou na nádraží v Hybernské ulici, avisoval telefonicky i prostřednictvím akad. malíře Hulinského naši nádražní hlídku tamní, a jménem Národního výboru dal rozkaz dopravnímu úřadu zmíněného nádraží, aby byl připraven vlak, až Chebané na nádraží přijdou. Bylo nutno zrekvirovati vlakovou garnituru ze Všetat. A tak se podařilo zbaviti Prahu tohoto německého pluku, se kterým již vojenské velitelství počítati nemohlo.

Tohoto pluku tedy jsme se již obávati nemusili.