Přeskočit na obsah

Rakouský orel padá/Rozdělení funkcí na nejvyšších místech vojenských

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Rakouský orel padá
Autor: Jaroslav Rošický
Zdroj: ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933.
Vydáno: 1933
Licence: PD old 70

Odpoledne 31. října 1918 asi po čtvrté hodině nařídil mi dr. Scheiner na velitelství, abych dal připravit auto, že pojedeme do Národního výboru v Harrachově paláci. Když jsme tam přijeli, odešel dr. Scheiner k úřadujícímu místopředsedovi Národního výboru Antonínu Švehlovi a já jsem čekal na chodbě.

Za chvíli otevřel dr. Scheiner dveře a zavolal mě dovnitř, kdež mě představil poslanci Ant. Švehlovi a přítomnému poslanci Jiřímu Stříbrnému.

Poslanec Švehla mi řekl, že ho dr. Scheiner informoval o všech vynikajících činech našeho vojenského sdružení, načež mi krátce, však srdečně poděkoval, konče: „A toho Vám vlast nikdy nezapomene. Vyřiďte to, prosím, Vašim důstojníkům!“ Též poslanec Stříbrný mi děkoval a velmi srdečně potřásl pravici.

Když jsem vyšel ven, dr. Scheiner uvedl k poslanci Švehlovi pána v civilu a já jsem opět čekal na chodbě. Zanedlouho vyšli a dr. Scheiner mě představil i tomuto pánovi. Byl to polní podmaršálek Diviš. Právě byl jmenován nejvyšším velitelem čsl. vojsk; dr. Scheiner zůstal nejvyšším správcem čsl. vojsk, což bylo náhradní funkcí za ministra vojenství, já jeho prvním pobočníkem.

K večeru sezval jsem důstojníky našeho vojenského sdružení na Žofín a tam jsem jim tlumočil pochvalné uznání, jehož se nám dostalo z úst úřadujícího místopředsedy Národního výboru poslance Ant. Švehly a poslance Jiřího Stříbrného, člena předsednictva Národního výboru, naší první vlády československé. Všechny to velmi potěšilo.