Projev Miroslava Štěpána v ČKD Praha

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Projev Miroslava Štěpána v ČKD Praha
Autor: Miroslav Štěpán
Zdroj: [1]
Vydáno: 23.11.1989
Licence: PD manifesto


Soudružky a soudruzi,

myslím si, že teď prožíváme v celé naší zemi i v Praze takovou nelehkou dobu a vyjít z ní, znamená skutečně mít na paměti, že máme i zítra i pozítří žít a samozřejmě všichni chtějí ale, aby se věci dařily a to, co bylo řečeno, aby se uskutečnilo. Není potřeba, řekl bych, být nyní nervózní.

Ústřední výbor naší strany, město, vycházíme z jednoho, že základ je názor dělnické třídy a tedy i Ústřední výbor strany věří, že se může spolehnout právě na dělníky a pracující našeho 9. obvodu, zejména z našich závodů ČKD.

Druhou věc, kterou chci říct, je spojena s tím, že v současné době s upřímnou snahou věci změnit, a musíme je změnit, na zítřejším zasedání Ústředního výboru strany jistě budou projednány nejenom hodnocení – hodnoceních jsme měli dost, ale bude také projednáno konkrétní akční postup na nejbližší období, ale také musí být konkrétní kádrové změny. Ale co chci také říct...[red 1]

Co chci ovšem také říct. Ne změny, jak se řekne pod nátlakem nebo ty, které někdo dnes píše po všech ulicích a po barácích – to nemůžeme na to také tak jít.[red 2]

No to je stejné, protože podívejte se: v žádné zemi, v žádné zemi, v žádné zemi ani rozvojové ani v socialistické ani v kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.[red 3]

Tak já to dokončím, já to dokončím. Já myslím, že jste mi nerozuměli tak, že mluvím o Vás, já jsem nemluvil o Vás.[red 4]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Potlesk obecenstva
  2. Výkřiky z obecenstva, Štěpán reaguje slovy: „Ano, máš pravdu, to je pravda“
  3. Výkřiky nesouhlasu z obecenstva, poté skandování „Nejsme děti!“
  4. Výkřiky nesouhlasu z obecenstva, hned poté skandování „Demisi!“