Programové prohlášení vlády Petra Nečase/III. Zahraniční politika, Evropská unie, obrana

Programové prohlášení Vlády České republiky
II. Zdravotnictví	III. Zahraniční politika, Evropská unie, obrana	IV. Právo, spravedlnost, veřejná správa, byrokracie a korupce

Údaje o textu
Titulek:	Programové prohlášení Vlády České republiky
Autor:
Zdroj:	vlada.cz
Vydáno:	4. srpna 2010
Licence:	PD CZ

Zahraniční politika

Prvořadým cílem zahraniční politiky vlády je zajištění bezpečnosti a prosperity České republiky a jejích občanů a úsilí o stabilní mezinárodní systém založený na míru, bezpečnosti, udržitelném rozvoji a lidských právech. Vláda bude při sledování těchto cílů aktivně spolupracovat se všemi relevantními partnery, především zeměmi regionu střední Evropy. Bude přitom vycházet ze zájmů občanů ČR a hodnot, na jejichž základech spočívá česká státnost a zásady mezinárodní spolupráce. Jako spolehlivý partner vláda dostojí závazkům, které pro ČR vyplývají z členství v mezinárodních organizacích, především NATO a EU, a z mezinárodních smluv. Vláda i při nutnosti uplatnit úsporná opatření splní své finanční závazky vůči klíčovým mezinárodním organizacím.

V zájmu posilování dobrého jména ČR ve světě bude vláda usilovat o zodpovědnou zahraniční politiku založenou na kontinuitě a co nejširším vnitropolitickém konsensu.

Česká republika bude prosazovat sebevědomou, aktivní, realistickou a čitelnou politiku v Evropské unii. Jejím základem bude aktivní vyhodnocování dění v EU a následné intenzivní koordinované prosazování zájmů ČR v jednotlivých sektorových politikách i ve vznikající Evropské službě pro vnější činnost. Vláda zrychlí postupy při vyjednávání a přijímání pozic ČR, včetně zapojení evropských výborů obou komor parlamentu. Vláda se zasadí o co nejrychlejší praktické naplnění jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy, včetně ratifikace protokolu číslo 30 při ratifikaci nejbližší přístupové dohody.

Vláda bude aktivně přispívat ke koherentní a efektivní Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU. V oblasti zahraniční politiky EU považuje vláda za prioritní silnou transatlantickou vazbu, vztahy se zeměmi východní Evropy (s důrazem na politiku Východního partnerství) a západního Balkánu (zejména integraci zemí regionu do EU) a podporu demokracie a lidských práv ve světě. Velký význam přikládá vláda též rozšiřování EU, za podmínky zachování stávajících kritérií pro vstup.

Základním pilířem bezpečnosti ČR je členství v Severoatlantické alianci, která je ztělesněním silné transatlantické vazby. Vláda bude usilovat o to, aby byl zachován charakter NATO jako kolektivního obranného uskupení zajišťujícího bezpečnost území a občanů jeho členských zemí. Zároveň si je vláda ČR vědoma toho, že Aliance musí být schopna reagovat na nové typy hrozeb a adekvátně tomu přizpůsobit své kapacity a nástroje. Vláda se proto bude aktivně podílet na diskusích o strategických dokumentech NATO a naplňovat jejich závěry. Vláda bude podporovat proces rozšiřování NATO o ty země, které budou mít o vstup zájem, a budou dostatečně připraveny. Při realizaci bezpečnostní politiky ČR bude vláda věnovat pozornost také formování Společné bezpečnostní a obranné politiky EU.

Rozvojová politika České republiky bude v souladu s přijatou koncepcí zahraniční rozvojové spolupráce ČR pokračovat v úsilí o odstraňování chudoby v méně rozvinutých částech světa cestou udržitelného socioekonomického rozvoje. Ve spolupráci s transformační politikou bude podporovat rozvoj demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a posilování právního státu jako základních předpokladů pro stabilitu a prosperitu partnerských zemí, zároveň bude přispívat k posilování mezinárodní bezpečnosti, předcházení konfliktů a nelegální migrace. Vláda se bude aktivně podílet na mezinárodním úsilí o naplňování Rozvojových cílů tisíciletí a na řešení globálních výzev v rozvojové oblasti. Ve svém úsilí bude vláda spolupracovat s nevládními organizacemi.

Vláda považuje podporu lidských práv a základních svobod za jedno z profilových témat zahraniční politiky ČR. Bude se proto aktivně věnovat tématům, ve kterých si ČR již získala nesporný kredit, jako je podpora rozvoje občanské společnosti, obránce lidských práv, svobody projevu a médií, budování právního státu a demokratických institucí. V mezinárodních organizacích se zaměří na podporu nezávislosti monitorovacích orgánů OSN a důvěryhodnosti mezinárodního systému ochrany lidských práv obecně.

Důležitou součástí zahraniční politiky je prosazování a obhajoba ekonomických zájmů země. Proexportní politika státu bude zaměřena na dynamicky se rozvíjející trhy s přihlédnutím k bezpečnostním zájmům. Vláda bude rovněž usilovat o zvýšení počtu domácích expertů v mezinárodních organizacích a agenturách.

Vláda se zaměří na racionalizaci systému zahraničních agentur ČR a obchodně-ekonomických úseků zastupitelských úřadů s cílem zabránit duplicitě aktivit a efektivním způsobem posílit přítomnost ČR v těch oblastech světa, které jsou perspektivní pro český export.

Vláda bude věnovat pozornost veřejné diplomacii a sjednotí prezentaci ČR v zahraničí.

Česká zahraniční politika bude též napomáhat podpoře vědy a výzkumu, mimo jiné aktivním vyjednáváním příslušné kapitoly příští finanční perspektivy EU. Vláda podpoří snahy o vytváření mezinárodních výzkumných center v ČR.

Vláda zpracuje novou koncepci zahraniční politiky souběžně s novou Bezpečnostní strategií ČR se záměrem stanovit strategické cíle ČR a základní charakteristiky její zahraniční politiky a zajistit co nejvyšší míru kontinuity. V návaznosti na tuto koncepci zahraniční politiky ČR vláda provede reformní kroky v zájmu profesionálního výkonu zahraniční služby a její stabilizace při zachování dostatečné flexibility vůči měnícímu se mezinárodnímu prostředí.

Evropská unie

Prioritou působení vlády v rámci Evropské unie bude důsledné prosazování zájmů České republiky a jejích občanů založené na efektivní vnitrostátní koordinaci postojů uplatňovaných v orgánech Evropské unie. Priority ČR musí být srozumitelné nejen našim občanům, ale i evropským partnerům. Aktivní a koncepční evropská politika české vlády bude proto vycházet z Koncepce působení ČR v EU, která bude definovat základní rámec a priority jejího střednědobého a dlouhodobého uplatňování.

K aktuálním otázkám prioritního významu pro ČR patří zejména další rozšiřování EU, zajištění energetické bezpečnosti v EU, jednání o revizi rozpočtu a finanční perspektivě, zvyšování konkurenceschopnosti EU spojené s liberalizací vnitřního trhu a vnější obchodní politiky a jednání o koordinaci hospodářských politik a fiskální stabilitě.

Vláda zefektivní proces přijímání vládních pozic k legislativním a významným nelegislativním návrhům v EU. Zvýšený důraz bude kladen na zdůvodnění nezbytnosti přijetí každého legislativního návrhu z hlediska principu subsidiarity.

S cílem zvýšení vnější energetické bezpečnosti ČR bude vláda podporovat další diverzifikaci zdrojů a přepravních tras energií a bude usilovat o vytvoření jednotné evropské energetické politiky zohledňující potenciál možností jednotlivých členských zemí.

Vláda bude usilovat o další liberalizaci služeb v EU a o odstraňování zbývajících bariér ve volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Bude podporovat zvyšování flexibility trhu práce a odbourávání nadbytečné legislativní regulace, ale rovněž administrativní zátěže. Vláda též bude s obezřetností přistupovat k přijímání dalších legislativních závazků v oblasti životního prostředí, které by mohly oslabit konkurenceschopnost evropského hospodářství.

Při dalších jednáních o užší koordinaci hospodářské politiky bude vláda dbát na důsledné uplatňování principů subsidiarity a proporcionality. Současně bude podporovat dodržování pravidel Paktu stability a růstu včetně případných sankčních mechanismů za jejich porušování za předpokladu zachování rovnosti mezi členskými státy. ČR však nepodpoří návrhy vedoucí k pozastavení členských práv jako formu sankce.

Během projednávání nové fiskální periody EU na období 2014 – 2020 bude vláda ČR prosazovat zachování unijního rozpočtu na úrovni 1,0 % HNP EU. Vláda bude prosazovat vyčlenění dostatečných prostředků na strukturální a kohezní politiku a současně se zasadí o zjednodušení čerpání prostředků ze strukturálních fondů. Bude usilovat o to, aby finanční perspektiva vytvořila předpoklady pro další modernizaci infrastruktury nových členských států a pro podporu konkurenceschopnosti EU v oblasti vědy a výzkumu, v energetice a dopravě.

V oblasti společné zemědělské politiky bude vláda trvat na vyrovnání podmínek pro zemědělce ze starých a nových členských států. Podpoří snížení výdajů na společnou zemědělskou politiku a postupné odbourávání celních bariér v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

S ohledem na princip subsidiarity a existující různé historické a kulturní tradice členských států vláda nebude podporovat další rozšíření legislativní harmonizace v oblasti sociální, rodinné a kulturní politiky, stejně jako v oblasti daňové politiky. Nebude rovněž podporovat další rozšíření otevřené metody koordinace v sociální oblasti, neboť tato metoda nepřiměřeným způsobem narušuje rovnováhu mezi exekutivní a legislativní mocí ve prospěch exekutivy.

V oblasti primárního práva bude vláda prosazovat všechny kroky, které zajistí udržení rovnováhy mezi hlavními institucemi EU: Evropskou radou, Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí.

V případě zásadních institucionálních změn EU vyžadujících úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem.

Základem hospodářské politiky ČR v EU se musí stát vyhodnocování dopadů vznikající evropské legislativy na domácí ekonomiku v počáteční fázi, které umožní včasnou formulaci pozic ČR a aktivní ovlivňování dalšího legislativního procesu uvnitř institucí EU. Výchozím předpokladem pro podporu růstu mezinárodní konkurenceschopnosti ČR je umožnit podnikům plně využít potenciál vnitřního trhu EU. V rámci EU se bude vláda zasazovat o odbourání protekcionistických bariér.

Základem úspěšné evropské politiky je její důsledná vnitřní koordinace zejména v oblasti strategických cílů a přípravy jednání Evropské rady. Tato koordinace bude v gesci předsedy vlády a bude realizována prostřednictvím jemu podřízeného útvaru, který bude úzce spolupracovat s Ministerstvem zahraničních věcí. Postavení tohoto útvaru bude upraveno v kompetenčním zákoně.

Obrana

Vláda bude usilovat o důvěryhodnou a transparentní obrannou politiku s cílem zajistit dostatečnou obranyschopnost České republiky a bezpečí pro její občany.

Vláda považuje za základní východisko pro zajištění naší obrany před současnými a budoucími bezpečnostními hrozbami aktivní účast v systému kolektivní obrany Severoatlantické aliance. Obranná politika se bude zároveň nadále opírat o silnou transatlantickou vazbu a rozvoj intenzivní mezinárodní obranné spolupráce s partnerskými zeměmi.

Vláda bude podporovat rozvoj schopností krizového řízení Evropské unie s vhodnou kombinací jejích civilních nástrojů a vojenských kapacit, přičemž bude usilovat o co nejužší spolupráci mezi EU a NATO. Při vedení vojenských operací, civilních misí i při budování vojenských schopností obou organizací bude vláda prosazovat komplementární přístup zajišťující maximální efektivitu vynakládání národních i společných zdrojů, harmonizaci úsilí obou organizací a především eliminaci duplicit.

Vláda bude v zájmu kontinuity bezpečnostní a obranné politiky usilovat o zajištění co nejširšího konsensu demokratických politických stran.

V návaznosti na schválení nové Strategické koncepce Severoatlantické aliance hlavami států a vlád na summitu v Lisabonu na podzim tohoto roku a s ohledem na celkový vývoj mezinárodního prostředí bude vláda novelizovat Bezpečnostní strategii ČR. Ministerstvo obrany zároveň vypracuje Bílou knihu, která se stane podkladem pro přípravu nové Obranné strategie ČR navazující na Bezpečnostní strategii ČR.

Vláda se bude v zájmu předcházení bezpečnostním hrozbám a rizikům aktivně angažovat v mezinárodních aktivitách směřujících k posilování důvěry a bezpečnosti, režimů kontroly zbrojení, odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení. Zároveň bude podporovat zapojení ČR do mezinárodních programů výstavby schopností, které novodobým hrozbám a rizikům budou schopny čelit, popřípadě předcházet.

Vláda bude připravovat a následně Parlamentu ČR navrhovat ke schválení záměry účasti v zahraničních operacích a misích v míře odpovídající finančním možnostem a schopnostem ČR. Účast v zahraničních operacích bude koncipována s vědomím, že členstvím v NATO, EU, OSN a dalších mezinárodních organizacích Česká republika přebírá přiměřený díl odpovědnosti za naplnění kolektivně přijatých rozhodnutí. Za účelem vytvoření stabilního plánovacího prostředí a zajištění transparentnosti záměrů České republiky vůči spojencům a partnerům budou tyto návrhy předkládány na období dvou až tří let.

Vláda bude optimalizovat schopnosti a prohlubovat součinnost prvků Integrovaného záchranného systému ČR a v jeho rámci vytvářet podmínky pro udržení stávajících schopností AČR tak, aby byla v maximální možné míře zabezpečena ochrana životů, zdraví obyvatelstva a majetku pro případy živelních pohrom či technologických havárií.

Vláda bude podporovat opatření, která povedou k zefektivnění přípravy, výcviku a vzdělávání personálu v ozbrojených silách. Vláda bude také iniciovat legislativní změny nezbytné pro vytvoření odpovídajících předpokladů ke stabilizaci kvalifikovaného personálu, kodifikaci podmínek jeho kariérní perspektivy a vytvoření podmínek pro odpovídající sociální zajištění.

Vláda nahradí současný příspěvek na bydlení jiným institutem, který zajistí jeho adresnou alokaci vybraným skupinám příslušníků ozbrojených sil.

Vláda bude v procesu dalšího rozvoje schopností ozbrojených sil dbát na důsledné uplatňování principů civilní kontroly a zajištění maximální efektivity vynakládaných finančních prostředků. Bude podporovat zejména ty programy, které povedou ke zvýšení nasaditelnosti a udržitelnosti sil v operacích a zajištění jejich interoperability se spojenci v dlouhodobé perspektivě.

Vláda zajistí, že bude odpovídajícím způsobem dlouhodobě zabezpečena ochrana vzdušného prostoru ČR v segmentech systémů průzkumu, aktivních prostředků i systémů velení a řízení.

V souladu s aktuálními požadavky na výstavbu ozbrojených sil a s ohledem na zdrojové možnosti bude vláda podporovat urychlenou racionalizaci systému velení a řízení ozbrojených sil, které musí na všech jeho úrovních odpovídat současným potřebám a stávající dimenzi AČR. Souběžně bude podporovat analogickou racionalizaci organizačních struktur Ministerstva obrany. Tento proces bude zároveň veden snahou o adekvátní redukci movité i nemovité infrastruktury.

Vláda bude podporovat opatření, která povedou ke snižování provozních výdajů, zanedbanosti nezbytné nemovité infrastruktury a zastaralosti movitého majetku, a zasadí se o to, aby byly v maximální možné míře eliminovány vedlejší náklady při pořizování majetku a služeb ve prospěch zajištění obrany a bezpečnosti ČR. Vláda bude průběžně prosazovat vyšší míru transparentnosti v oblasti veřejných zakázek a bude souhrnně o těchto zakázkách periodicky informovat příslušné výbory Parlamentu ČR. Vláda se zasadí o to, aby bylo Ministerstvu obrany umožněno realizovat přímé nákupy bez zprostředkovatelů. Obrannou politiku bude vláda realizovat v úzké meziresortní spolupráci.

Vláda se zavazuje přes dočasné snížení výdajů na obranu ve fiskálním roce 2011 zajistit v následujících letech stabilitu zdrojového prostředí tak, aby byly pokryty základní potřeby pro zajištění obrany ČR a schopnosti ozbrojených sil k naplnění závazků, které vyplývají z členství ČR v mezinárodních organizacích.