Pražské motivy/Legenda o starých praporech

Pražské motivy Antonín Klášterský
Dva věky	Legenda o starých praporech

Údaje o textu
Titulek:	Legenda o starých praporech
Autor:	Antonín Klášterský
Zdroj:	Klášterský, Antonín. Pražské motivy. Praha: F. Šimáček, 1893. Online na Internet Archive
Licence:	PD old 70
Index stran

Legenda o starých praporech.

Spiti slávou, k chloubě věrným, pokořeným na vzdory
pověsili vítězové v chrámě starém prapory;
národ dávno povstal z prachu, který jeho krví zrud’,
prapory však „na Slovanech“ visí v chrámě doposud.

Visí tam jak charé stíny, které vrhá přešlý věk.
jako z dlouhé vlečky Smrti zachycený útržek,
jako světlem roztrhaných mraků zbytek poslední,
nad hlavami jenž nám leží, než se plně rozedni.

Prapory to nejsou více, praporů to dávných cár,
který jak čas kolem duje, sám se tratí, vetchý, stár;
snad už den je blízko, blízko, kdy se celé rozpadnou.
a v zem celou blýskne jitro velkolepou září svou.

Z našich rukou, z našich srdcí vyšlehne ta jitřní zář.
v zatmělou loď chrámu vnikne, přeletí i přes oltář,
prapory, jež nad ním visí, mdloby naší znamení,
zmizí jako pohlceny v záře vroucím plameni.

Stráví se a zniknou v prachu dle té sladké pověsti,
zmizí stíny minulosti, poslední vzlyk bolesti,
přes oblohu prostou mraků, vysokou a modravou
nový prapor lepších časů zašumí nám nad hlavou.