Poznámka k počátkům výskytu klíšťové encefalitidy v našich zemích

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Poznámka k počátkům výskytu klíšťové encefalitidy v našich zemích[red 1]
Autor: Alexej Izbický
Zdroj: poskytl autor[red 2]
Vydáno: 1954
Licence: CC BY-SA 2.5
Související články ve Wikipedii:
Klíšťová encefalitida
Graf: počet onemocnění a úmrtí epidemickým zánětem mozku v Čechách a na Moravě 1936 až 1946 a zvýšený počet onemocnění provázený význačným poklesem mortality v r. 1945 (autor: F.Gallia - Zprávy SZÚ č.1140).

V Evropě se onemocnění encefalitidou přenášenou klíšťaty vyskytují již dlouho. Tak např. ve Skotsku a severních částech Anglie je ovčí encefalitida známa přibližně od počátku 19.století (Banks). Na evropské pevnině v Permu (Molotov) na Urale byla již roku 1898 zaznamenána onemocnění, jež s největší pravděpodobností byla klíšťovou encefalitidou (Pervušin – cit dle Hennera). Též na Dálném Východě v některých oblastech tajgy byla pozorována akutní těžká onemocnění s mozkovými příznaky. Záznamy o nich jsou od r. 1922. Místní lékaři je nejčastěji diagnostikovali jako „toxickou chřipku“ (Solovjev). Toto onemocnění r. 1935 poprvé Panov určil jako encefalitidu mající shodné rysy s japonskou, lišící se však od encefalitidy Economovy (Solovjev). Její původce byl izolován r. 1937 expedicí vedenou A.A.Zilberem (Zilber, Levkovič, Šubladzová, Čumakov, Solovjev). Klinický průběh encefalitid, jež byly později popsány v různých oblastech SSSR, se značně liší, avšak horečka a postižení CNS jsou ve všech případech více méně vyznačeny. Názory na etiologii těchto onemocnění nejsou u všech autorů jednotné. L.A.Zilber a A.K.Šubladzová již r. 1944 dokazovali, že virus izolovaný Čumakovem z klíšťat Ixodes ricinus na Bílé Rusi je velmi podobný viru skotské encefalitidy. L.A.Zilber s M.S.Zacharovou řadu kmenů, jež izolovali z klíšťat, identifikovali jako viry skotské encefalitidy a poukazovali na jejich klinicko-epidemiologické zvláštnosti.

Znázornění literárních údajů z let 1925-45 o lokalitách výskytu sérózní meningitidy a pozdějšího výskytu virologicky prokázané klíšťové encefalitidy v Československu a sousedství (Alexej Izbický, 1954).[red 3]

Grasenkov, Gurbič a Fedorčuk ukazovali, že tam, kde se vyskytuje klíště Ixodes persulcatus, je pouze klasický typ východní encefalitidy, avšak při současném výskytu Ixodes ricinus jsou encefalitidy jak klasického typu východního tak typu louping-illu (dle Hennera).

Na pravděpodobnost výskytu klíšťové encefalitidy u nás upozorňoval jako první F.Gallia v r.1947. Podle Výkazu nakažlivých nemocí pro Čechy a Moravu ukázal, že již v r.1945 vzrostl výskyt tohoto onemocnění téměř na dvojnásobek, v roce následujícím pak ještě daleko více - graf 1. Podle význačného poklesu mortality encefalitid z 58.8 % v r.1936-44 na 17.8 % v r.1946 usuzoval na pravděpodobnou změnu etiologie.

Sledovat možnost výskytu klíšťové encefalitidy v našich zemích před r.1945 je problematické, v písemnictví schází údaje o kousnutí klíštětem nebo pobytu v lese. Podle předválečné literatury lze již od r.1921 sledovat vytváření nových nosologických jednotek, mohly odpovídat výskytu nových chorob i rozvoji diagnostiky vůbec.

[red 4] Literární údaje z našich zemí (1954) Některé údaje zahraniční (1954)
    Ve Skotsku a severní Anglii je louping ill znám přes 100 let (Van Rooyen) až 150 let (Banks)
    Ve světové literatuře je od r. 1916 ve všech zemích stále častěji popisována meningitis aseptica benigna a v r. 1930 podle počtu uveřejněných zpráv nabývá svého vrcholu. Nejčastěji je popisována ve Francii. (Láznička)
    Již v r. 1914 a snad i dříve je retrospektivně udáván výskyt jaro-letní klíšťové encefalitidy na území bývalého Sovětského svazu a kolem r. 1935 se stává zdravotnickým problémem
1921 Chřipkový meningismus (Pelnář)  
1922 Syndromy meningeální analogické s epidemickou encefalitidou (Pelnář)  
1926-1931 V Bratislavě sledováno více případů serózní meningitidy se sezonním výskytem v květnu až červenci (Kuklová-Štůrová) 1931 průkaz viru louping ill (Alston a Gibson)
1928 „Chřipkový meningismus způsobený virem příbuzným epidemické encefalitidě, ale s menší průbojností“ (Pelnář)  
1928 Retrospektivní údaj o meningoencefalitidě - klíšťové encefalitidě severně od Brna (Pospíšilová, Snítilová, Dědková)  
1931 Počátek července až říjen: 27 případů lymfocytární benigní meningitidy (Antoš)  
1931 Větší explozivní epidemie lymfocytární meningitidy, pravděpodobně polio (Viklický)  
1931-1932 V Brně aseptická meningitida či spíše „meningeální encefalitida“ (Grosser)  
1932 Viklický na základě změny výsledků vyšetření likvoru retrospektivně usuzuje na změnu v etiologii Pelnářova epidemického meningizmu 1932 Schneider cit. dle Richlingové udává retrospektivně ložisko meningoencefalitidy v okolí Wiener Neustadt
1932 Epidemie serózní meningitidy v Brně (Drbohlav)  
1932 Další případy epidemického meningizmu na Pelnářově v klinice v Praze (Mikešová)  
    1933-1934 zaznamenáno 23 případů klíšťové encefalitidy ve Varšavě vázaných na výskyt Ixodes ricinus a I. persulcatus (Kirovská a spol.)
1939 Počínají se objevovat případy epidemické encefalitidy též v letních měsících (červen, červenec, srpen), ojediněle podstatně odlišné od Economova typu, blížící se spíše japonské encefalitidě B a St. Louis (Henner, Šikl)  
1940 Větší explozivní epidemie v Čechách, pravděpodobně polio (Viklický) 1940 jaroletní epidemie meningoencefalitidy a Slovinsku (Kment)
    1940 epidemie serózní meningitidy kolem Budapešti (Engel)
1939-1941 V Košicích a okolí epidemie serózní meningitidy (Engel  
1941-1942 49 případů benigních aseptických meningitid (Láznička, Uherské Hradiště) s naznačeným jaroletním výskytem, často dvojfázovost  
1930-1944 V Brně na II. Interním odd. hospitalizováno 332 serózních meningitid (Šňupárek)  
1943-1945 96 případů abakteriální meningitidy (Láznička, Uh.Hradiště) Od 1945 ložiska meningoencefalitidy u Badenu (Drexler) a Carinthite (Lasch a Moritz)
1940 a 1942 Hojnější výskyt „letní adamovské chřipky“ (Pospíšilová a spol.)  
1940-1944 Retrospektivě udávaná pravděpodobná klíšťová encefalitida v Košicích (Raška,Bárdoš)  
1944 Retrospektivě udávaná pravděpodobná klíšťová encefalitida v Rožňavě (Raška,Bárdoš)  
1948 Izolace 10 kmenů z Vyškovska a Strakonicka (Raška), 5 kmenů z Berounska (Gallia, Rampas, Hollender); z Vyškovska hospitalizováno 56 případů (Krejčí), ze Strakonicka 38 (Hloucal), Novobydžovska 46 případů (Toušek) a Berounska (Erhart), ojediněle u Prahy (Vrané n.Vlt., Jevany, Štěchovice, Mokropsy – Hanzal), Vyžlovka, Blatensko (Hloucal)  


LITERATURA

  • Antoš: Čas.lék.čes. 71, 421, 1932
  • Banks, H.S.: Modern Practise In Infectious Fevers, 1951
  • Drexler, K.: Wien.klin.Wschr. 64,83 1952
  • Engel, R.V.: Dtsch.Med.Wschr. 15, 379 1942
  • Gallia, F., Rampas, J., Hollender: Čas.lék.čes. 224-229, 1949
  • Gallia, F.: Zpráva SZÚ č. 1140
  • Grosser, R.: Wschr. Kinderheilk. 57, 452, 1933
  • Hanzal, F.: Čas.lék.čes. 128, 1955
  • Hanzal, F.: Prakt.lék. 33, 18, 397, 1953
  • Haraška a Kraus: Čas.lék.čes. 388, 1922
  • Henner, K., Šikl, H.: Čas.lék.čes. 33, 917, 1942
  • Henner, K.: Speciální neurologie, III. Vyd., 1953
  • Hloucal, L., Gallia, F.: Sbor.lék. 7, 51, 352, 1949
  • Hloucal, L., Rampas, J.: Čas.lék.čes. 92, 496-500, 1953
  • Hloucal, L., Rampas, J.: Československá klíšťová encefalitis, Thom. sb. 1, 1953
  • Hloucal, L., Slonim, D.: Čas.lék.čes. 3, 59, 1954
  • Hloucal, L., Slonim, D.: Schweizerische Med. Wschr. 18, 84, 38, 1085-10-89, 1954
  • Hloucal, L.: Čas.lék.čes. 88, 1390-1394, 1949
  • Hloucal, L.: Schweizerische Med. Wschr. 83, 4, 78-81, 1953
  • Jírovec, O.: Parasitologie pro lékaře
  • KacČernochvostová, L.J.: Epidemiologija, 1953
  • Kirovska I., Kamieniecka Z, Szajna W.: Neur. Neurchir.Psychiatr.Polska 4, 281-291, 1954
  • Kment J., Vsenjak-Zmijanak J., Bedjanič M., Rus S.: Bull. WHO, 12, 491, 1955
  • Krejčí J.: Lék.listy 73, 113, 132, 1949;501, 1949;373, 1950;406, 1950
  • Kuklová-Štůrová B.: Brat.lék.listy 12, 231, 1932
  • Lasch a Moritz: Schw.Med.Wschr. 79, 1237, 1949
  • Láznička, M.: Čas.lék.čes. 82, 654, 1943; 1069, 1190, 1136, 1943
  • Málková, N., Króo, H.: Čsl HEM 110, 1954
  • Maršálek E.: Voj.zdrav.listy 2, 1966, zvl.příl.1
  • Materiál z referátu a diskusí s prof. A.A.Smorodincevom, členom korešpondentom AMN SSSR počas jeho pobytu v Bratislave na virologickom ústave ČsAV v dňoch 4.-20.4.1955
  • Mikešová M.: Čas.lék.čes. 71, 105, 1932
  • Pelnář, J.: Čas.lék.čes. 61, 124, 1922; 61, 435, 1922; 66, 1331, 1927;67, 1489, 1928
  • Richling E.: Bull. WHO 12, 521-534,1955
  • Royen van, C.N., Rhodes, A.J.: Virus diseases of Man, 1948
  • Řehoř J.: Čas.lék.čes. 66, 1331, 1927
  • Solovjev, v.d.: Vesenne-letnij kleščevoj encefalit, 1944
  • Šádek, Vančura: Čas.lék.čes. 63, 1727, 1924
  • Šňupárek J.: Lék.listy 2, 185,1947
  • Toušek N.: Čas.lék.čes. 88, 903, 1949
  • Viklický J.: Čas.lék.čes. 1297 a 1329, 1944

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Alexej Izbický, aspirantská práce „Současný stav výzkumu epidemiologie československé klíšťové encefalitidy“, Ústav epidemiologie a mikrobiologie prof. K.Rašky, 1954
  2. Viz i Soubor:Poznámka k počátkům výskytu klíštové encefalitidy v našich zemích.pdf
  3. Na mapce je znázorněn dřívější výskyt onemocnění diagnostikovaných jako sérozní meningitida a pozdější výskyt virologicky prokázané klíšťové encefalitidy.
  4. V tabulce jsou chronologicky seřazeny retrospektivní údaje našeho písemnictví a několik z písemnictví zahraničního.