Poznámka k počátkům výskytu klíšťové encefalitidy v našich zemích

Údaje o textu
Titulek:	Poznámka k počátkům výskytu klíšťové encefalitidy v našich zemích^{[red 1]}
Autor:	Alexej Izbický
Zdroj:	poskytl autor^{[red 2]}
Vydáno:	1954
Licence:	CC BY-SA 2.5
Související články ve Wikipedii: Klíšťová encefalitida

V Evropě se onemocnění encefalitidou přenášenou klíšťaty vyskytují již dlouho. Tak např. ve Skotsku a severních částech Anglie je ovčí encefalitida známa přibližně od počátku 19.století (Banks). Na evropské pevnině v Permu (Molotov) na Urale byla již roku 1898 zaznamenána onemocnění, jež s největší pravděpodobností byla klíšťovou encefalitidou (Pervušin – cit dle Hennera). Též na Dálném Východě v některých oblastech tajgy byla pozorována akutní těžká onemocnění s mozkovými příznaky. Záznamy o nich jsou od r. 1922. Místní lékaři je nejčastěji diagnostikovali jako „toxickou chřipku“ (Solovjev). Toto onemocnění r. 1935 poprvé Panov určil jako encefalitidu mající shodné rysy s japonskou, lišící se však od encefalitidy Economovy (Solovjev). Její původce byl izolován r. 1937 expedicí vedenou A.A.Zilberem (Zilber, Levkovič, Šubladzová, Čumakov, Solovjev). Klinický průběh encefalitid, jež byly později popsány v různých oblastech SSSR, se značně liší, avšak horečka a postižení CNS jsou ve všech případech více méně vyznačeny. Názory na etiologii těchto onemocnění nejsou u všech autorů jednotné. L.A.Zilber a A.K.Šubladzová již r. 1944 dokazovali, že virus izolovaný Čumakovem z klíšťat Ixodes ricinus na Bílé Rusi je velmi podobný viru skotské encefalitidy. L.A.Zilber s M.S.Zacharovou řadu kmenů, jež izolovali z klíšťat, identifikovali jako viry skotské encefalitidy a poukazovali na jejich klinicko-epidemiologické zvláštnosti.

Grasenkov, Gurbič a Fedorčuk ukazovali, že tam, kde se vyskytuje klíště Ixodes persulcatus, je pouze klasický typ východní encefalitidy, avšak při současném výskytu Ixodes ricinus jsou encefalitidy jak klasického typu východního tak typu louping-illu (dle Hennera).

Na pravděpodobnost výskytu klíšťové encefalitidy u nás upozorňoval jako první F.Gallia v r.1947. Podle Výkazu nakažlivých nemocí pro Čechy a Moravu ukázal, že již v r.1945 vzrostl výskyt tohoto onemocnění téměř na dvojnásobek, v roce následujícím pak ještě daleko více - graf 1. Podle význačného poklesu mortality encefalitid z 58.8 % v r.1936-44 na 17.8 % v r.1946 usuzoval na pravděpodobnou změnu etiologie.

Sledovat možnost výskytu klíšťové encefalitidy v našich zemích před r.1945 je problematické, v písemnictví schází údaje o kousnutí klíštětem nebo pobytu v lese. Podle předválečné literatury lze již od r.1921 sledovat vytváření nových nosologických jednotek, mohly odpovídat výskytu nových chorob i rozvoji diagnostiky vůbec.

^{[red 4]}	Literární údaje z našich zemí (1954)	Některé údaje zahraniční (1954)
		Ve Skotsku a severní Anglii je louping ill znám přes 100 let (Van Rooyen) až 150 let (Banks)
		Ve světové literatuře je od r. 1916 ve všech zemích stále častěji popisována meningitis aseptica benigna a v r. 1930 podle počtu uveřejněných zpráv nabývá svého vrcholu. Nejčastěji je popisována ve Francii. (Láznička)
		Již v r. 1914 a snad i dříve je retrospektivně udáván výskyt jaro-letní klíšťové encefalitidy na území bývalého Sovětského svazu a kolem r. 1935 se stává zdravotnickým problémem
1921	Chřipkový meningismus (Pelnář)
1922	Syndromy meningeální analogické s epidemickou encefalitidou (Pelnář)
1926-1931	V Bratislavě sledováno více případů serózní meningitidy se sezonním výskytem v květnu až červenci (Kuklová-Štůrová)	1931 průkaz viru louping ill (Alston a Gibson)
1928	„Chřipkový meningismus způsobený virem příbuzným epidemické encefalitidě, ale s menší průbojností“ (Pelnář)
1928	Retrospektivní údaj o meningoencefalitidě - klíšťové encefalitidě severně od Brna (Pospíšilová, Snítilová, Dědková)
1931	Počátek července až říjen: 27 případů lymfocytární benigní meningitidy (Antoš)
1931	Větší explozivní epidemie lymfocytární meningitidy, pravděpodobně polio (Viklický)
1931-1932	V Brně aseptická meningitida či spíše „meningeální encefalitida“ (Grosser)
1932	Viklický na základě změny výsledků vyšetření likvoru retrospektivně usuzuje na změnu v etiologii Pelnářova epidemického meningizmu	1932 Schneider cit. dle Richlingové udává retrospektivně ložisko meningoencefalitidy v okolí Wiener Neustadt
1932	Epidemie serózní meningitidy v Brně (Drbohlav)
1932	Další případy epidemického meningizmu na Pelnářově v klinice v Praze (Mikešová)
		1933-1934 zaznamenáno 23 případů klíšťové encefalitidy ve Varšavě vázaných na výskyt Ixodes ricinus a I. persulcatus (Kirovská a spol.)
1939	Počínají se objevovat případy epidemické encefalitidy též v letních měsících (červen, červenec, srpen), ojediněle podstatně odlišné od Economova typu, blížící se spíše japonské encefalitidě B a St. Louis (Henner, Šikl)
1940	Větší explozivní epidemie v Čechách, pravděpodobně polio (Viklický)	1940 jaroletní epidemie meningoencefalitidy a Slovinsku (Kment)
		1940 epidemie serózní meningitidy kolem Budapešti (Engel)
1939-1941	V Košicích a okolí epidemie serózní meningitidy (Engel
1941-1942	49 případů benigních aseptických meningitid (Láznička, Uherské Hradiště) s naznačeným jaroletním výskytem, často dvojfázovost
1930-1944	V Brně na II. Interním odd. hospitalizováno 332 serózních meningitid (Šňupárek)
1943-1945	96 případů abakteriální meningitidy (Láznička, Uh.Hradiště)	Od 1945 ložiska meningoencefalitidy u Badenu (Drexler) a Carinthite (Lasch a Moritz)
1940 a 1942	Hojnější výskyt „letní adamovské chřipky“ (Pospíšilová a spol.)
1940-1944	Retrospektivě udávaná pravděpodobná klíšťová encefalitida v Košicích (Raška,Bárdoš)
1944	Retrospektivě udávaná pravděpodobná klíšťová encefalitida v Rožňavě (Raška,Bárdoš)
1948	Izolace 10 kmenů z Vyškovska a Strakonicka (Raška), 5 kmenů z Berounska (Gallia, Rampas, Hollender); z Vyškovska hospitalizováno 56 případů (Krejčí), ze Strakonicka 38 (Hloucal), Novobydžovska 46 případů (Toušek) a Berounska (Erhart), ojediněle u Prahy (Vrané n.Vlt., Jevany, Štěchovice, Mokropsy – Hanzal), Vyžlovka, Blatensko (Hloucal)

LITERATURA

Antoš: Čas.lék.čes. 71, 421, 1932
Banks, H.S.: Modern Practise In Infectious Fevers, 1951
Drexler, K.: Wien.klin.Wschr. 64,83 1952
Engel, R.V.: Dtsch.Med.Wschr. 15, 379 1942
Gallia, F., Rampas, J., Hollender: Čas.lék.čes. 224-229, 1949
Gallia, F.: Zpráva SZÚ č. 1140
Grosser, R.: Wschr. Kinderheilk. 57, 452, 1933
Hanzal, F.: Čas.lék.čes. 128, 1955
Hanzal, F.: Prakt.lék. 33, 18, 397, 1953
Haraška a Kraus: Čas.lék.čes. 388, 1922
Henner, K., Šikl, H.: Čas.lék.čes. 33, 917, 1942
Henner, K.: Speciální neurologie, III. Vyd., 1953
Hloucal, L., Gallia, F.: Sbor.lék. 7, 51, 352, 1949
Hloucal, L., Rampas, J.: Čas.lék.čes. 92, 496-500, 1953
Hloucal, L., Rampas, J.: Československá klíšťová encefalitis, Thom. sb. 1, 1953
Hloucal, L., Slonim, D.: Čas.lék.čes. 3, 59, 1954
Hloucal, L., Slonim, D.: Schweizerische Med. Wschr. 18, 84, 38, 1085-10-89, 1954
Hloucal, L.: Čas.lék.čes. 88, 1390-1394, 1949
Hloucal, L.: Schweizerische Med. Wschr. 83, 4, 78-81, 1953
Jírovec, O.: Parasitologie pro lékaře
KacČernochvostová, L.J.: Epidemiologija, 1953
Kirovska I., Kamieniecka Z, Szajna W.: Neur. Neurchir.Psychiatr.Polska 4, 281-291, 1954
Kment J., Vsenjak-Zmijanak J., Bedjanič M., Rus S.: Bull. WHO, 12, 491, 1955
Krejčí J.: Lék.listy 73, 113, 132, 1949;501, 1949;373, 1950;406, 1950
Kuklová-Štůrová B.: Brat.lék.listy 12, 231, 1932
Lasch a Moritz: Schw.Med.Wschr. 79, 1237, 1949
Láznička, M.: Čas.lék.čes. 82, 654, 1943; 1069, 1190, 1136, 1943
Málková, N., Króo, H.: Čsl HEM 110, 1954
Maršálek E.: Voj.zdrav.listy 2, 1966, zvl.příl.1
Materiál z referátu a diskusí s prof. A.A.Smorodincevom, členom korešpondentom AMN SSSR počas jeho pobytu v Bratislave na virologickom ústave ČsAV v dňoch 4.-20.4.1955
Mikešová M.: Čas.lék.čes. 71, 105, 1932
Pelnář, J.: Čas.lék.čes. 61, 124, 1922; 61, 435, 1922; 66, 1331, 1927;67, 1489, 1928
Richling E.: Bull. WHO 12, 521-534,1955
Royen van, C.N., Rhodes, A.J.: Virus diseases of Man, 1948
Řehoř J.: Čas.lék.čes. 66, 1331, 1927
Solovjev, v.d.: Vesenne-letnij kleščevoj encefalit, 1944
Šádek, Vančura: Čas.lék.čes. 63, 1727, 1924
Šňupárek J.: Lék.listy 2, 185,1947
Toušek N.: Čas.lék.čes. 88, 903, 1949
Viklický J.: Čas.lék.čes. 1297 a 1329, 1944

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

↑ Alexej Izbický, aspirantská práce „Současný stav výzkumu epidemiologie československé klíšťové encefalitidy“, Ústav epidemiologie a mikrobiologie prof. K.Rašky, 1954
↑ Viz i Soubor:Poznámka k počátkům výskytu klíštové encefalitidy v našich zemích.pdf
↑ Na mapce je znázorněn dřívější výskyt onemocnění diagnostikovaných jako sérozní meningitida a pozdější výskyt virologicky prokázané klíšťové encefalitidy.
↑ V tabulce jsou chronologicky seřazeny retrospektivní údaje našeho písemnictví a několik z písemnictví zahraničního.

[1] Alexej Izbický, aspirantská práce „Současný stav výzkumu epidemiologie československé klíšťové encefalitidy“, Ústav epidemiologie a mikrobiologie prof. K.Rašky, 1954

[2] Viz i Soubor:Poznámka k počátkům výskytu klíštové encefalitidy v našich zemích.pdf

[3] Na mapce je znázorněn dřívější výskyt onemocnění diagnostikovaných jako sérozní meningitida a pozdější výskyt virologicky prokázané klíšťové encefalitidy.

[4] V tabulce jsou chronologicky seřazeny retrospektivní údaje našeho písemnictví a několik z písemnictví zahraničního.

[red 1]

[red 2]

[red 3]

[red 4]