Pozdě k ránu/Podmořské pralesy se ani nezachvěly

Pozdě k ránu Karel Hlaváček
Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji	Podmořské pralesy se ani nezachvěly	Impromptu

Údaje o textu
Titulek:	Podmořské pralesy se ani nezachvěly
Autor:	Karel Hlaváček
Zdroj:	HLAVÁČEK, Karel. Pozdě k ránu. 3. samostatné vyd. Nakladatelství Kentaur, Praha 1993, s. 11
Licence:	PD old 70

Podmořské pralesy se ani nezachvěly,
po cestách neschůdných jen táhlý bloudil Vzdech,
z měst zatopených zvony slabě vodou zněly:
vše ve tmách zíralo za Zaslíbený Břeh.

Lilie klekaly v své nezprzněné běli,
půlnoční modlitbu v svých rozmočených rtech,
a černí delfíni, již na návrších bděli,
při ohních zmírali v svých němých bolestech.

Až teprv pozdě k ránu, nad břehy když Vyšel
ta zpěvů zástupů, za slávy korouhví,
stříbrné pralesy jsem ze sna klekat slyšel

v dalekých vodách moře, v mysech Tajemství…
A v sadech korálů, jež slabě zrůžověly,
se černé stíny nedočkavě tísnily a chvěly…