Politická abeceda pro Čechy/Z

Politická abeceda pro Čechy Václav Řezníček
V	Z

Údaje o textu
Titulek:	Z
Autor:	Václav Řezníček
Zdroj:	ŘEZNÍČEK, Václav. Politická abeceda pro Čechy. Praha : A. Storch syn, 1891. s. 71–75. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Základní zákony a hlavní prameny veřejného práva ve království českém a v zemích koruny české jsou: 1. Kapitulace čili list pojišťovací krále Jana z r. 1310; 2. zlatá bulla česká krále Karla z r. 1348; 3. zlatá bulla německá krále Karla z r. 1356; 4. potvrzení privilegií českých dané králi Jiřímu 1459; 5. zřízení zemské vydané králem Vladislavem r. 1500; 6. dva majestáty krále Vladislava z r. 1510; 7. kapitulace sněmu 5. prosince 1526 po zvolení Ferdinanda za krále; 8. majestát Ferdinandův z 13. prosince 1526; 9. majestát téhož ze dne 15. prosince 1526; 10. korunovační přísaha téhož; 11. kšaft téhož od r. 1543 s kodicilem z r. 1547; 12. majestát téhož krále stavům 1545; 13. obnovené zřízení zemské Ferdinanda II. od 10. května 1627; 14. deklaratorium Ferdinanda III. od 1. února 1640; 15. statut Leopolda I. od r. 1703; 16. pragmatická sankce Karla VI. od 16. října 1720; 17. patent čili pragmatikální zákon Františka I. od 1. srpna 1804; 18. nařízení Ferdinanda V. od 22. srpna 1836; 19. patent Ferdinanda V. ze dne 15. března 1848; 20. patent téhož krále od 8. dubna 1848; 21. patent téhož od 25. dubna 1848; 22. proklamace Ferdinanda V. od 16. května 1848; 23. manifest Františka Josefa I. od 2. prosince 1848; 24. oktrojovaná ústava ze 4. března 1849 a 25. oktrojovaná ústava ze 30. pros. 1849; 26. dva patenty Františka Josefa I. od 20. srpna 1851 a 27. dva patenty téhož od 31. prosince 1851; 28. manifest a diplom od 20. října 1860; 29. patent od 26. února 1861 a 30. královské poselství sněmu českému ze 12. září 1871.

Zákon slove ustanovení, které vláda dle ústavy ve srozumění se zástupci lidu vydá. Platnosti právní nabude zákon teprve řádným spůsobem vykonaným prohlášením. Od okamžení, v němž zákon byl prohlášen, počíná jeho působnost, ač-li nebylo vyhraženo, že později platnosti má nabýti.

Zákonník nazývá se z rozkazu moci zákonodárné sestavená a vyhlášená soustavná sbírka jednotlivých ustanovení právních, kterými se mají spravovati právní poměry života obecného.

Zemská obrana slouží ve válce za podporu vojska a ke vnitřní obraně, v míru výminečně také k udržování pořádku a bezpečnosti uvnitř zemí. Zemská obrana čítá v Předlitavsku 82 praporů, z nichž je 59 praporů pěchoty a 23 praporů střelců zemské obrany, a pak zahrnuje 10 praporů zemských střelců v Tyrolsku a Vorarlbersku a dále má zemská obrana 6 pluků jízdy a sice 3 pluky dragounů a 3 pluky hulánů zemské obrany. Mimo to k ní patří oddělení střelců v Dalmácii a 2 švadrony jízdních zemských střelců v Tyrolsku a Vorarlbersku. Zemská obrana podléhá v obou polovicích říše zvláštním ministrům zemské obrany. V Zalitavsku slove zemská obrana „honvédstvo“ a čítá v míru 92, ve válce 94 prapory, mimo setninu rjeckou, pěchoty a pak čítá 10 pluků husarů honvedských.

Zemský výbor spravuje jmění zemské a všeliké fondy a nadace, on vede z plnomocenství sněmu dohlídku na samosprávu obcí, zvláště vzhledem jmění obecného, spravuje činnosť fondu vyvazovacího, divadlo české a německé atd. Dále vykazuje dotace na všeliké potřeby zemské a připravuje pro sněm návrhy zákonů a všelikých jiných usnesení sněmovních. V čele výboru zemského království českého stojí nejvyšší maršálek zemský od krále jmenovaný, který je po čas sněmu jeho předsedou. Místopředseda sněmu též od krále jmenovaný není mocí úřadu svého členem zemského výboru, k němuž náleží 8 výborů, z nichž volí ze středu svého poslanci velkostatkáři 2, poslanci měst 2, poslanci venkovských obcí 2 a celý sněm 2. Záležitosti výboru pokud jsou důležitější vyřizují se sborně a při poradách přednáší každý výbor věci a návrhy náležející do jeho odboru, kterýchž je 8. Členy zemského výboru království českého po smrti barona Pfeila jsou: dr. Jan Kučera, dr. Ed. Grégr, dr. Škarda; prof. dr. Kvíčala, dr. Schlesinger, dr. Lippert a brabě Schönborn. Na místě barona Pfeila nastoupí náhradník.

Zodpovědnosť ministrů. Ministři jsou říšské radě za činnosť vlády zodpovědní a mohou býti interpelacemi k ospravedlnění přinuceni. Oba domy říšské rady jsou oprávněny, vznésti na ministry obžalobu před státním soudním dvorem, jehož členové jsou oběma domy, avšak ne z jejich členů, volení. Obžaloba taková má za následek suspensování ministra. Pak-li soud rozhodne, že se žalovaný buď porušení ústavy nebo jiného zákona dopustil, má rozsudek za následek odstranění jeho z rady koruny, avšak může býti užito také trestů jiných.

Zvonění zdržeti se nemůže býti nucena žádná obec náboženská v takové dny, ve které dle nařízení některé jiné církve nebo společnosti náboženské zvoniti se nemá.