Politická abeceda pro Čechy/K

Politická abeceda pro Čechy Václav Řezníček
Ch	K	L

Údaje o textu
Titulek:	K
Autor:	Václav Řezníček
Zdroj:	ŘEZNÍČEK, Václav. Politická abeceda pro Čechy. Praha : A. Storch syn, 1891. s. 22–28. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Kartel jest sjednocení velkoprůmyslníků k určení produkce. Avšak sjednocení tato směřují ponejvíce ke zvýšení ceny. Kartely tyto nazývají se různě a vždy snaží se velkému průmyslu naháněti do kapsy.

Kluby a spolky politické mají za účel šířiti a pěstovati vědomosti o právech a povinnostech občanských; hleděti a působiti, aby členové práva tato řádně vykonávali a povinnostem těmto svědomitě dostáli; domáhati se přiměřeného zastoupení ze všech tříd voličských v zastupitelstvu obecním, na sněmu zemském i v radě říšské. Prostředky k dosažení účele toho jsou přednášky a rozpravy zavedené od členů i od zvaných hostí, pořádání veřejných schůzí, sepsání žádostí a stížností a použití práva petičního. Kluby a politické spolky jsou mocnou sítí spolehlivé organisace národní strany svobodomyslné a počátkem r. 1891 byly ve království českém tyto mladočeské kluby a politické spolky: v Blatné, v Boleslavi Mladé, v Benátkách Nových, v Brandýse nad Labem, v Brodě Železném, v Brodě Německém (pro okresy německobrodský, chotěbořský atd., v Brodě Českém Polit, spolek Podlipanský), v Bydžově, v Čáslavi, v Hořovicích, v Humpolci, v Hradci Jindřichově, v Hradci Králové, v Hoře Kutné (Podvysocký spolek), v Chrudími, v Chocni, v Domažlicích, v Jaroměři (pro (okolní okresy), v Jičíně, v Jilemnici, v Kostelci nad Orlicí, v Kolíně (pro město), v Kolíně (pro okresy okolní), v Karlíně, v Kladně, v Lomnici, v Lounech, v Libochovicích, v Libni, v Mělníku, ve Mšeně, v Nechanicích, v Nymburce, v Nuslích-Pankraci, v Příbrami, v Poděbradech, v Pardubicích, v Písku, v Praze Na Starém i Novém Městě, na Malé Straně, v Josefově, na Hradčanech, v Holešovicích-Bubnech; v Praze (Sladkovský), v Praze (Klub národní strany svobodomyslné), v Plzni, v Rokycanech, v Radnici, v Rychnově, v Rožmitále, ve Slaném, v Sadské, v Strakonicích, na Smíchově, v Třebové České, v Turnově, ve Vršovicích, ve Velvarech,v ve Vodňanech, na Vinohradech (dva) a na Žižkově.

Koaliční zákon pochází ze 7. dubna 1870. Dle zákona toho úmluvy zaměstnavatelů, které mají za účel zastavením výroby nebo propuštěním dělníků nejpříznivější pracovní podmínky docíliti, jakož i úmluvy dělníků, které se snaží prostřednictvím všeobecného zastavení práce výhodnějších pracovních podmínek nabýti, konečně veškerá dohodnutí ku podporování těch, kdo při zmíněných dohodnutích vytrvají, anebo ku poškozování oněch, kteří se z nich vymykají, nemají žádné právní platnosti, t. j. nejsou žalovatelny, avšak také ne trestny. Kdo však následkem takovýchto úmluv strašení nebo násilí použije, dopustí se přestupku. Tato ustanovení platí také i pro živnostníky ve příčině úmluv na zvýšení ceny zboží.

Komory dělnické. Aby opatřeno bylo zastoupení zájmů stavu dělnického a aby mu byla umožněna účasť v zákonodárství, podán byl dne 5. října 1885 na říšské radě návrh zákona ve příčině zřízení dělnických komor a jejich práva volebního. Dle návrhu toho měly by komory dělnické fungovati jako poradní sbory při všech dělnických záležitostech, návrzích zákona a veřejných ústavech, které se dělnických zájmů týkají, dále měly by vésti dělnickou statistiku a podávati zprávy o svých pozorováních a vysýlati delegáty do soudů smírčích. Každá komora měla by ze 12 až 36 členů sestávati. Aktivní právo náleželo by veškerým 24 let starým dělníkům mužského pohlaví, kteří jsou rakouskými státními občany, umějí čísti a psáti a v komorním okresu od 2 let pracují a jsou členy nemocenské pokladny. Pasivní právo mají ti k aktivní volbě oprávnění, kteří 30. rok věku překročili. Dělnické komory v Rakousku měly by dohromady dle návrhu ve příčině jejich podaného vysýlati do říšské rady devět poslanců. Návrh zákona toho odkázán byl výboru.

Komory obchodní. Za příkladem Anglie, Francouzska a Německa zavedeny jsou u nás r. 1850 obchodní komory jakožto orgán, kterýmž stav kupecký a živnostenský svoje přání sděluje ministerstvu obchodu a péči tohoto o zdar obchodu podporuje. Účelem jejich jest, aby podávaly ministerstvu obchodu dobrá zdání, návrhy a zprávy a pak aby předkládaly pozorování svoje vzhledem potřeb obchodu a živností a statistické pomůcky ve výroční své zprávě. Kromě toho vedou seznamy všech obchodníků a živnostníků v obvodu komory, zanášejí vzorky a známky živnostníků, kterýchž kdo chce výhradně užívati, zkoušejí obchodní a směnečné dohodce (sensály), činí návrhy o obsazování míst přísedících obchodních soudů a senátů, mají spolupůsobiti při zařizování živnostenských společenstev, podávati zprávy o jejich stanovách, jakož o zařizování akcijních společností a mohou jakožto soud smírčí k požádání stran rozepře obchodníků mezi sebou, společností obchodních, mezi samostatnými živnostníky a jich pomocníky atd. rozhodovati. U nás skládají se komory tyto nejen z kupců, nýbrž i z živnostníků, továrníků a řemeslníků a proto slují obchodní a živnostenské komory. Komory mají také právo voliti poslance do sněmů a na říšskou radu. Obchodní komory doplňují se částečně volbami periodickými. V zemích koruny české jsou obchodní komory: V Praze, Plzni, Budějovicích, Chebu, Liberci, Olomouci a Brně.

Komunismus chtěl by docíliti společenství majetku a nedá se od socialismu nijak příliš odstiňovati. Liší se od něho jen v tom, že komunismus vyžaduje také rovnosť požitku bez ohledu na pracovní působnosť.

Konservativní sloužící k udržení nebo zachovávání něčeho. V politice slovou tak živlové a zařízení, čelící k udržení dosavadního stavu, pokud potřeba změn a zavedení přiměřených oprav není cítěna a požadována od většiny občanů. Tím spůsobem tvoří se závaží proti přílišnému chvatu ku předu, který přirozený vývin věcí předstihnouti usiluje, čímž mu jen škodí, vyvolávaje reakci. V tomto úkolu spočívá pravé oprávnění konservativnosti, nikoli však v tom, aby se protivovala všeobecně požadovaným opravám.

Korunovace slove slavný obřad, kterýmž vládu nastupujícím králům a císařům staví se na hlavu koruna na znamení, že se uvazují ve všecka práva a povinnosti panovnické. Pro Čechy sepsal Karel IV. korunovační řád, který se zachovával po všecky časy. Při korunovacích skládají panovníci přísahu, že chtí zachovávati práva a zřízení zemská, od zemí pak samých děje se jim skrze zástupce jejich holdování, to jest slibování poslušenství. Korunovace pokládá se za slavnou smlouvu mezi panovníkem a národem, kterouž se obapolná jejich práva a povinnosti zaručují.

Kříž šlechtický český založil roku 1814 král František I. pro šlechtice české, kteří jej ve válečném tažení roku 1813 jako garda nebo osobní stáž provázeli.

Kučera Jan JUDr., advokát v Praze, náleží mezi nejpřednější členy národní strany svobodomyslné. Zemský poslanec a člen zemského výboru království českého. Rozhodný zastance práv a zájmů českých již od let šedesátých. V boji proti vyrovnání náležel mezi hlavní řečníky proti němu ve sněmu a byl členem vyrovnávací komise.