Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Píseň státnického slohu

Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk
Ballada jarní	Píseň státnického slohu

Údaje o textu
Titulek:	Píseň státnického slohu
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha: Nakladatelství dra Ant. Hajna 1910
Licence:	PD old 70

„S námi v šiku pevně spiatém
kdo jde, ten je demokratem,
koho jinam vedl krok,
ten je pustý demagog.

Radikál je divné zvíře,
že to není ani k víře:
plazí jazyk na Čechy,
užírá nám úspěchy.

Křičí-li kdo na Kramáře,
zahal studem svoje tváře.
Ukřičen-li Stříbrný,
rozhled je v tom patrný.

Není strana jako strana,
není každá požehnaná.
Chceš-li míti k slávě vstup,
jdi, ó synu, v český klub.

Uzříš spát tam mužné čety,
od Blaníka rytíře ty.
Protře zraky zasněné
kdos a ptá se: ještě ne?

Jiný zrak si kryje dlaní:
„Je to, brachu, dlouhé spaní.“
„Vyhlídky zas zmařené?“
„Rekonstrukce?“

„Ještě ne!“

A dál sobě spáti zvyká
statný rytíř od Blaníka,
na lože jejž uvrtá
důvtip pana Bienertha.

Pýcha naplň tvoji bytost!
Voliči! Zde příležitost
k armádě, jež usíná,
poslati dra Rašína!

„Ještě ne!“ kdos v spaní reptá.
„Kdo to?“ vedle kdos se zeptá.
„Jsem váš věrný kamarád,
jeden, co by taky rád!“

Leden 1910.