Poesie sociální/Vrabec u vězení

Poesie sociální
K boji!	Vrabec u vězení	Jsem samoten

Údaje o textu
Titulek:	Vrabec u vězení
Autor:	Josef Boleslav Pecka
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 185–186.
Licence:	PD old 70

Maličký tuláku, pojď ke mně blíž!
Vždyť trpíme nevděkem osudu oba.
Tobě živočichů, mně lidstva zloba
uložila na hřbet proletářstvi tíž.

Na tebe hartusí, štve ptačí říš,
však hněv její přejde, když zimní tu doba.
Mně po celý život můj trápí los Joba —
jak proletář trpí, sám dobře víš.

Rozcuchaný příteli, pojď, se mnou se děl,
skrz žalářní mříž proklouzneš snadno.
Já také přijmul, venku když bídu jsem měl.

Nestrachuj se pošmurné budovy této,
pokrm pod sněhem nehledat radno.
Pak budem se toulat zas, až přijde léto.