Přeskočit na obsah

Poesie sociální/Pohled ze světového divadla

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pohled ze světového divadla
Autor: František Matoušek (jako Fr. Matoušek (Saturnin))
Zdroj: Poesie sociální
Online na Internet Archive
Vydáno: In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 209–210.
Licence: PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Rozpjala křídla široce, až k oblakům
se břitce vzepjala a šveholila snivě
idyllu; štěstí z ní pršelo sladkých dum
a sladkých snů… a potom k hnízdu v staré jívě
mláď krmit sklesla… »Jsem vlaštovka, zítra na jih
vzlétneme volně zazpívat v indických bájích!«

Pak jiný zjev. — Hnal nevšímavě ulicí
a labužnicky zachyt vítr, ševel, nápad,
pak uleh' hřát se s uklidněním ve líci
v zmlazeném jarním slunci, ač se blížil západ…
já zakop' oň… však skokem v lýtko chyť mě lehce,
zavrčel: »Jsem pes a ne otrok bídný přece!«

Tma přišla… mnoho hodin bilo na věži, — —
já bloudil tmou… v tom z dálky něco slyším skuhrat,
úděsně sténat… eh, co na tom záleží — —
než podívám se přec! ha, kdo se svíjí u vrat
v té špíně, puchu, vředech? Zasáhl jsem tam holí…
Jsem člověk! Otrok! Milost! Ach, vše mne tak bolí!