Přeskočit na obsah

Poesie sociální/Jednotlivé verše

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Jednotlivé verše
Autor: Rudolf Mayer
Zdroj: Poesie sociální
Online na Internet Archive
Vydáno: In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 48–49.
Licence: PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Po všechen čas je v lidu víra živá,
Že božská jiskra srdce nám zahřívá,
Že marná snaha těch, co jiskru dusí,
Ač ututlána, zaplanout že musí.
A pevně lid tu víru v srdci chová
— — — — — — — —
kde jeden okovy druhému ková.
13. března 1862.

V svých ňadrech zem prý živý oheň chová —
O, že tak trpěliva podlé lidstvo nese,
Že v spravedlivém hněvu rozhořčená
Naň nevychrlí kruté plameny
A nezničí to vše, co na ni dýchá!

V myšlenkách člověk nebe boří
A na zemi se prachu koří.

Bratrství a Svoboda! Ty heslo dvojí,
Jehož znění už se tyran bojí,
Tebe Čech ponejprv provolal,
Pro tebe vše — svobodu vlastní dal.