Poesie sociální/Dudák

Poesie sociální
Žebrák	Dudák	Chudácká!

Údaje o textu
Titulek:	Dudák
Autor:	Václav Šnajdr
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 182–183.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Starý dudák po silnici,
pot si utřel s čela; —
či to slza, co mu jedem
ústa otrout chtěla?

Pospiš, starý dudáku, si,
páni mají hody!
Pozvali tě, abys zkusil
před nimi své dudy.

Stoupal starý dudák směle
do zlatého zámku.
Všudy zlata, nachu, skvostů …
pláč měl na kahánku.

Ale styď se, styď, dudáku,
smáčkni srdce v těle! —
Smáčknul dudy — aj, hle ticho,
jako po kostele.

Těšili se milí páni,
že jim bude k smíchu —
ale dudy hřměly hrozně:
»Dost již vašich hříchů!«

»Hleďte na své kupy zlata,
čerstvá krev z nich kapá! —
Slyšte píseň z bídy lidu —
nechť vám hruď rozsápá!«

»Slyšte píseň svojí hrany,
děsně vám kulichá,
že ten lid své hanby sytý,
nyní pomstou vzdychá!…«

(Z Barákovy »Svobody« r. 1868 str. 404.)