Poesie (nová řada)/Já myslil, že to sen

Poesie (nová řada)
Kdybych byl mladší	Já myslil, že to sen	Verše na cukrátka

Údaje o textu
Titulek:	Já myslil, že to sen…
Autor:	Adam Asnyk
Původní titulek:	Myślałem, że to sen
Zdroj:	ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 73–74. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Kvapil
Licence překlad:	PD old 70

Já myslil, že to sen, pravda to však byla:
s nadzemských jasných sfér ke mně sestoupila,
s tím bleskem podivným ve svých modrých očích,
i s květy vonnými zlatých na vrkočích.
Mně ručku podala — my dva jsme šli spolu,
svět splýval před námi v zářnou aureolu,
v luk věnci rozkošném, v hájích myrty svěží,
hor klínem zelených, safír vod kde leží,
jsme šli nic nedíce — a mně zdálo se tu,
že píseň života jsem celou vypěl světu,
že z růžových jí úst jako z knihy svaté
jsem čerpal tajnou moc, poklady věd zlaté.
V tom náhle myšlénka kmitla duší temně:
kdož Ona asi jest, odkud přišla ke mně?
A když tak v hloubání nitro mé se dalo,
květ začal vadnouti, listí opadalo
a soumrak schýlil se. Ve svém stanu běhu,
kol hustá mlha jen na propasti břehu,
a strachu pln když k Ní pohled můj se točí,
již z ruky vymkla se — zmizela mi s očí.
Jen uslyšel jsem hlas v temnu zniklý hluše:
„Jsem mladosti tvé sen, nadšení tvé duše!“
A sám jsem zbyl — a noc celý svět již skryla.
Já myslil, že to sen — pravda to však byla.