Poesie (Asnyk)/XIX. věku

Poesie (Asnyk)
Hledejtež pravdy…	XIX. věku	Dva andělé

Údaje o textu
Titulek:	XIX. věku
Autor:	Adam Asnyk
Zdroj:	ASNYK, Adam. Poesie. Praha: Vilímek, 1886. s. 113. CBN Polona
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Kvapil
Licence překlad:	PD old 70

Ó věku bez jitra i budoucnosti!
Ty’s chmurný stanul na propasti štítu,
jen hrůzu, nicotu tvé lůno hostí,
duch lidský lká tvých tortur ve úkrytu!
Století zoufalých, kam nevěry duch letí!
Ty strašlivé jsi trpícím a bědným,
ty sfingy tváří patříš na oběti,
rouháním žehnáš muka jejich ledným,
to slovo v hrob jim vrhši divé, klaté:
„Vše skončeno již, na vždy umíráte!“

Nuž čím jest, Mistře, nauka tvá bledá?
Čím tomu lidu, jenž se bludy těší,
kde útěcha jest, které on zde hledá?
Kde máš tu lásku, která rozehřeší?
Dal jsi mu země končiny jen plané
v dědictví věčné, k životu a práci,
leč nejlepší on zde již půli ztrácí,
ideal snů svých, duše utýrané.
Ač jasných zdrojů stojí nad otvorem,
přec rozkoše si nečerpá z jich stínů,
a srdcem klesaje, jen volá sborem:
„Nač žiju zde, nač trpím a nač hynu?!“