Poesie (Asnyk)/Věčně totéž

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Věčně totéž
Autor: Adam Asnyk
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie. Praha: Vilímek, 1886. s. 94.
CBN Polona
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Táž věčně zjevů plyne vlna zlatá,
vždy stejné obrazy jen kouzlí v hoři —
táž věčně zoře žár svůj vznítit chvátá,
z mlh purpurových slunci bránu tvoří.

Táž věčně kouzla každé jaro nese,
třpyt, vůni, zeleň, čarokrásné květy,
táž řada zpěvných ptáků pěje v lese
vždy stejné lkavých tužeb teskné vzněty.

Touž věčně srdce rozkoší se sytí
niť snujíc lásky z příze stejné pouze —
vždy stejné žaloby zřím k nebi hřmíti
z propasti temné zoufalství a nouze.

A přec žár červánků i půvab jara,
zem, klenba nebes, moře, vše, co hosí
      lesk mládí, touha, i čím láska hárá,
      žal s rozkoší i válka s pochybností,
      i všecka milenců dvou sladká slova
            jsou věčně nová!