Přeskočit na obsah

Poesie (Asnyk)/Limba

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Limba
Autor: Adam Asnyk
Původní titulek: Limba
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie. Praha: Vilímek, 1886. s. 23–24.
CBN Polona
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Vysoko na srubu skály
svou limba korunu v snění
svěsila nad tůň, rej stálý
kde vod se řítí a pění.

Na žule sama jen vzrůstá,
poslední svého již rodu —
a nedbá, zloba vln pustá
že skálu podryla v spodu.

Tak vážna, plna však stesku
se nad sráz chýlí tam blízký
i vidí dole jen v lesku
tlum smrčin křivý a nízký.

Ti chodci zakrslých paží
vždy v těsném šiku jdou k předu —
ten s dávných sídel ji sráží
do krajin věčného ledu.

Nechť zpupní cizinci kletí
dál zrádně rozhostí sebe —
ta v mracích koupá své sněti,
má volné nad hlavou nebe!

K nim nikdy neshlédne v pýše,
o život nechce se bíti —
jen čelo zvedá vždy výše
hran, štítů nad sráznou sítí.

Se vzhrdou slyší, ne v hoři
té chátry jásot a vřesky —
chce sama s lazurných moří
padnouti, zdrcena blesky!