Podvodnice

Údaje o textu
Titulek:	Podvodnice
Podtitulek:	(Před porotou.)
Autor:	Ignát Herrmann (jako —on)
Zdroj:	Národní listy, roč. 25, č. 357. s. 6 a č. 358. s. 3
Vydáno:	29.- 30. 12. 1885
Licence:	PD old 70

Třiačtyřicetiletá Johana Ondřejovská na Žižkově jest sice jen nádennicí, ale byla by schopna založiti i podobný „bankéřský“ závod, jako byl onen neblahé paměti páně Bílkův. Podobné schopnosti vedou ovšem obyčejně do kriminálu — Johana Ondřejovská dospěla také před porotu a s ní i jakýs pan Franc Czák, 62letý bývalý diurnista a nyní pokoutní písař, také na Žižkově. Pan Czák byl juž třikráte trestán pro podvod a padělání papírů. Historie Johany Ondřejovské není dlouhá a v některých věcech dosti zajímavá.

Ondřejovská mívala v Českém Brodě domek, jenž se cenil as na 600 zl., a bylo na něm dluhů na — 592 zlatých. Nedarovala tedy Ondřejovská manželi svému mnoho, když mu tuto „realitu“ postoupila. Potom nádeničila na Žižkově. Snad že nevydělávala tolik, kolik potřebovala, snad že měla nějaké potřeby vedlejší, zkrátka, jednoho dne přišla ke „klenotníku“ Glücksmannovi na Žižkově, aby jí několik zlatých zapůjčil.

Glücksmann půjčil a půjčil vícekráte po menších obnosech, až jednou přišla Ondřejovská pro větší půjčku. Aby měl důvěru, ukazovala mu knížku Českobrodské záložny na 600 zl. Glücksmann, jako opatrný pán, nedůvěřoval hned a řekl Ondřejovské, že se ve Brodě poptá. Ondřejovská souhlasila a pau Glücksmann, napsav telegram, poslal jej veleopatrně na úřad po — Ondřejovské samotné. Za několik hodin přišla ze Brodu telegrafická odpověď, podepsaná záložnou, že jest věc v pořádku a že na jméno Anny Ondřejovské je skutečně uloženo 600 zl. Ondřejovská totiž měla knížku na jméno Anny, snad své sestry. I půjčoval Glücksmann dále, až dluh Johany Ondřejovské vzrostl na 279 zl. To byl její první úspěch.

Jednoho dne přišel jistý bednář ke kupci Wolfovi na Žižkově, u něhož mnoho sázel do loterie, a dal si napsati reškond za 30 zlatých na dluh. Kupec řekl mu, že čeká jen do poledne, jinak že reškondy prodá jiným. I přišel bednář v poledne skutečně s Ondřejovskou, jež vytasila se s knížkou, žádajíc, aby těch 30 zl. tedy jí pro bednáře půjčil. Wolf půjčil a půjčil Ondřejovské mimo to dalších padesát zlatých. Rozmýšlel se sice dosti dlouho, ale navštívil bo mezitím Glücksmann, jenž kupci řekl, že je knížka „dobrá“, že se na ni ptal.

Za několik dnů přišla Ondřejovská ke kupci Wolfovi zase pro 190 zl. a pan Wolf půjčil zase. Nechal si dříve vydat od nádennice vyjádření, že na její knížku může si kdykoli 300 zlatých vyzvednouti.

V domě, kde Ondřejovská bydlela, bydlel i jistý pan inspektor Voříšek, jehož plnoletá dcera slečna Gabriela měla peníze, jimiž volně nakládala. Ondřejovská cítila, kde peníze jsou a brzy zaklepala i u slečny Gabriely, odvolávajíc se opět na šestistový vklad v českobrodské záložně, a vyluzovala z dívky peníze pod rozličnými záminkami. Jednou přišla, že potřebuje na brambory „do kšeftu“, podruhé potřebovala na zelí, po třetí předstírala, že bude o vánocích prodávat ryby a že na ně potřebuje „hned“ peníze — zkrátka, slečna Gabriela půjčovala dluhařce, až vzrostl dluh na 433 zl.

Takó u švadleny Růžičkové zastavila se Ondřejovská, vzala si od ní šaty za 30 zl. na splátky a vypůjčila si hotových 120 zl. 50 kr. a konečně ošidila dělnici Slunéčkovou o 250 zl., jež si tato těžce nastřádala.

Mezi tím upominal kupec Wolf Ondřejovskou o peníze a když neplatila, sebral knížku, již měl v zástavě, a jel do Brodu pro své tři stovky. Tam očekávalo ho nepříjemné překvapení. Dovědělť se, že nemá tam Ondřejovská žádných set, alebrž že na jméno Anny Ondřejovské vystaveny jsou záložnou dvě knížky. Na jednu že jest uloženo 7 zl. a na druhou 23 zl. Číslice v těchto knížkách byly zfalšovány a sice ze 7 zl. uděláno 700 zl. a z oněch 23 zl. 600 zl.

Mistrnou tu práci provedl dle seznání Ondřejovské obratný pan Czák, kterýž se v podobných věcech vyznal. A jak to bylo s telegramem? To jest nejzajímavější ze všeho. Když pan Glücksmann poslal telegram svůj po Ondřejovské na úřad telegrafní, nešla s ním ona ovšem na telegraf, ale přímo a rychle k panu Czákovi. Pan Czák napsal na telegram odpověď, Ondřejovská poslala sestru svou nejbližším vlakem do Brodu a odtud telegrafovala sestra „odpověď záložny“ Glücksmannovi na Žižkov. A takovým tedy spůsobem zvěděl „klenotník“ Glücksmann, že je knížka „dobrá“.

Peněžně ty operace přivedly Johanu Ondřejovskou před soud porotní, před nímž zahájeno s ní včera závěrečné přelíčení, jež bude trvati dva dny. Ondřejovská, již hájí dr. Šal. Žalud, přiznává se ke svým podvodům, výtečník Czak, jejž hájí prof. dr. Gundling, zapírá své účastenství při věci.

Po šesté hodině večerní odročeno líčení na dnešek.

*** Dokončení v následujícím čísle ***

Závěrečné přelíčení s Johanou Ondřejovskou a pomocníkem její Francem Czákem skončeno včera ke druhé hodině popoledni. Porotcům předloženy dvě otázky. Po důkladné řeči veřejného žalobníka a neméně důkladném a vřelém obhajování se strany dra. Žaluda a prof. dra. Gundlinga přednesl předseda porotě stručný souhrn celé věci, načež odebrali se porotci ku poradě, jež trvala velmi dlouho a jejíž výsledkem bylo, že k otázce první, týkající se Johany Ondřejovské, odpověděli porotci dvanácti, k otázce druhé ve příčině France Czáka jedenácti hlasy ano. Po poradě soudu vynesen rozsudek, jímž odsuzují se: Johana Ondřejovská k těžkému žaláři na dobu dvou roků, Czák na dobu tří let. Oba povinni jsou nahraditi spůsobenou škodu a mimo to i útraty trestního řízení. Ondřejovská odvedena ihned do separace, Czák vyšel ještě domů, aby se k pobytu ve trestnici připravil. Obcházel chvíli dole před budovou soudní s očima uslzenýma, červenýma, přemítaje asi, jak zle se mu vyplatila ona desítka, již od Ondřejovské za své přispění a falšování knížek i telegramu obdržel. Je to špatný obchod, sedět za dvě pětky tři roky v žaláři.

Ještě jedna podrobnůstka. Jako svědkyně slyšena byla i jistá Pelikánová, hospodyně Czákova, jež sdílela s ním chudobnou domácnost jeho. Chtěla pomoci svému příteli a svědčila tak příliš příznivě pro něj, že veřejnému žalobci zdálo se to být v odporu s pravdou, i učinil návrh, aby vzata byla do vazby vyšetřovací pro křivé svědectví. Zděšení letné ženy bylo nesmírné, když jí oznámeno, že jest zatčena. Se srdcelomným nářkem vešla do separace a jistila, že si musí vzít život.

Dalším vyšetřováním ovšem objeví se, pokud podezření proti ní jest oprávněno.