Po stopách svatováclavských památek v Praze

Údaje o textu
Titulek:	Po stopách svatováclavských památek v Praze
Podtitulek:	Dva kostely sv. Václava na Malé Straně
Autor:	Popelka Biliánová
Zdroj:	Národní listy roč. 69, č. 264. str. 3 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	25. 09. 1929
Licence:	PD old 70

První z těchto kostelů stával proti domu „U Montágů“ v cípu náměstí Malostranského. Dnes přes jeho základy běží ulice. — O kostelu tomto zapsána jest tato pověst:

Bratrovrah sv. Václava, kníže Boleslav I., dal tajně v noci převézti tělo sv. Václava na Hrad k sv. Vítu z Boleslavi, kde na hrobě zavražděného knížete dály se rozličné zázraky a Boleslav chtěl, aby tyto zázraky přičteny byly sv. Vítu. Nařídil svým sluhům, aby pod ztrátou hrdla tělo sv. Václava dovezeno bylo na Hrad před rozedněním. Ale když sluhové se svatým tělem přijeli po zastávce na Proseku k Rokytce, nalezli ji rozvodněnou tak, že nebylo možno ji přebřísti. A tu náhle zázrakem byl vůz s rakví přenesen na druhou stranu a vůz bez překážky jel ke vsi Poříčanům (nynějšímu Poříčí) a odtud dále ke Starému Městu a k Vltavě — tehdáž také velmi rozvodtiěné. A tu se zázrak od Rokytky opakoval.

Nejspíše asi podařilo se rakev s tělem sv. Václava převésti i s vozem na prámu po přívoze ani v místech nynějšího kláštera Křižovníků. Když sluhové přijeli s rakví až pod Hrad před radnici malostranskou, stal se zde nový zázrak: voli, až dosud volně vůz táhnoucí, nemohli jím pojednou ani hnouti. I připřáhli voly nové, připřáhli jich mnoho — nic platno — vozem nehnuli.

Zatím už se rozednilo, seběhlo se množství lidu a odkryli rakev, v níž nalezli tělo ubitého knížete. A nastal úděs mezi lidem — přivedli i kněžstvo od sv. Víta — modlili se nad mrtvým knížetem — nic platno — voli vozem ani nehnuli. A tu někdo prohlásil, že v radnici budou asi zavřeni nějací nevinní vězňové — aby je propustili. -— Stalo se tak — a hned zas jedinký pár volů snadno vyvezl vůz s ubitým knížetem na Hrad.

A bratrovrah Boleslav kníže měl asi radost, když zvěděl, jak „tajně“ byl sv. Václav převezen z Boleslavi do Prahy.

A na památku tohoto zázraku byl na tomto místě postaven románský kostelík sv. Václava.

Za tehdejších dob nevedla však cesta na Hrad nynějším směrem, nýbrž z Malostranského náměstí, rovnou nahoru k starému kostelu sv. Víta. A pod Vladislavským sálem při nynějších vykopávkách odlkryta byla ve sklepích brána vedoucí k této staré cestě.

Kostelík tento románská rotunda — stavbou svojí ukazoval na stol. X. a byl jisté nejstarším kostelem sv. Václava ve staré Praze. U kostelíka byl hřbitov pro osadníky zde na podhradí a na sever od něho byla zvonice. Byl farním — ale když r. 1257 král Přemysl Otakar II. přivedl do Prahy Němce a vykázal jim náměstí Malostranské, dřívější české osadníky odtud vypudiv (až i do Hostivic), nespokojili se tito všestranně hýčkaní Němci s dosavadním kostelem sv. Václava a vystavěli si r. 1285 na protější straně náměstí kostel nový — sv. Mikuláše — a založili si při něm i nový hřbitov. Rotunda svatováclavská při staré cestě na Hrad stála však dále na svém místě. R. 1625 dán byl však starý, gotický kostel sv. Mikuláše řádu Jezovitů a kostelík sv. Václava prohlášen znovu farním. Ale že byl malý a nedostatečný, přistavěl pan Albrecht z Valdštejnu k rotundě čtvercovou loď, což dokončeno r. 1630. Ale již r. 1654 jali se Jezovité stavěti nový řeholní dům a naměřili plány jeho až k samé staré památce svatováclavské — podle plánu dobře promyšleného — aby zbavili se nepohodlné svatyně. Hlubokými základy podkopaná zvonice byla obětována a když i památný kostelík dostal trhliny — „musel býti zbořen“. — Za zničený starobylý kostelík vystavěli Jezovité „v náhradu“ nový kostel sv. Václava, ale tak, že zevní obrysy jeho splývají s budovou klášterní a jenom římsa nad vchodem (teď zazděným), jakž takž naznačuje jeho jsoucnost. A nad kostelem zřídili si Jezovité místnosti pro svou knihovnu. Kostel sv. Václava vestavěn do severního nároží kláštera a na jižním postaven byl r. 1673 nový nádherný, nynější chrám sv. Mikuláše na místě starého gotického. Za 100 let potom — r. 1783 — zrušen byl klášter Jezovitů u sv. Mikuláše i s kostelem sv. Václava, odkudž oltář přenesen byl do kostela v Jílovém. V kostele poté zřízena skladiště a nahoře úřadovny.